Na první pohled to působí jako mrtvá měsíční krajina. Vyježděné koleje po bagru, bahnité břehy a široké prázdné koryto.
To nelíbí některým obyvatelům Holešova. A nejen jim. Upozorňují třeba na to, že stejnými úpravami prošla jiná část Rusavy před několika lety a teď nedokáže vodu vsakovat ani zadržovat a dopad to má i na její ekologickou kvalitu.
 |
„V létě jsou tam tři centimetry vody, protože koryto je extrémně široké. V tom se ryby neudrží. A stejné to bude i tady,“ prohlásil jednatel místního Moravského rybářského svazu Radim Kögler. „Myslím, že jsme přišli o pstruhovou vodu, ryby už se tam nevrátí. Takové zásahy se na tom podepíší.“
Velká voda může přijít znovu, bojí se starostové a chtějí proti ní další ochranu |
Podle hydrobiologa Jana Švanygy, jenž dva roky mapuje řeky ve Zlínském kraji pro celostátní projekt pasportizace vodních toků, jde o nešetrný, drahý a zbytečně masivní zásah, kvůli němuž z toku zmizí veškerý život.
„Řeka je teď v podstatě mrtvá. Je to biologicky mrtvé území, kterým sice proteče voda, ale bude trvat desítky let, než se tam obnoví život, než vznikne biotop pro organismy, než se vrátí chráněné druhy živočichů,“ tvrdí Švanyga. „Nebo se bude řešit velmi nákladný projekt na revitalizaci a bude to nakonec mnohem dražší.“
Povodí Odry podle ochránců ničí řeku Olši, postup vodohospodářů prověří ČIŽP |
Zásah teď prověřuje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), na niž se Švanyga obrátil. „Obdrželi jsme podnět, kterým se aktuálně zabýváme. Vzhledem k tomu, že šetření ještě nebylo ukončeno, nemůžeme zatím sdělovat žádné podrobnosti,“ naznačila mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
Vydra, skokan i rak říční
Správcem řeky je Povodí Moravy (PMO), které úpravy naplánovalo a také je financuje. Samotné práce pak provádí stavební firma. Náklady přesahují pět milionů korun.
Upravit koryto Rusavy je potřebné kvůli pravidelné údržbě. Loni se tudy prohnala padesátiletá voda a na některých místech se také vylila z břehů. Firma proto odbagrovává sediment ze dna, kácí náletové dřeviny a opravuje opevnění. Ve výsledku by úprava měla pomoct ochránit stavby před velkou vodou.
„Koryta jsou ve špatném stavu a povodně ukázaly, že správce jejich údržbu zanedbává. Proto vítáme, že dělají takové akce, které mají jednoznačně protipovodňový charakter,“ konstatoval starosta Holešova Milan Fritz. „Nemyslím si, že potom bude řeka zdevastovaná.“
Nádherné vodní mlýny upadly do zapomnění, tisíce skončily v 50. letech |
Nicméně i Povodí připomíná, že v upravovaném úseku Rusavy žijí zvlášť chránění živočichové, například vydra říční, skokan zelený, rak říční, užovka obojková a střevle potoční.
Zásah v takovém případě musí povolit krajský úřad, což se podle Povodí také stalo. Musí ale splnit dané podmínky. „Například před zahájením prací byla ve dvou vlnách slovena rybí obsádka,“ poukázala mluvčí PMO Jana Kučerová.
Podle ní není zásah nijak masivní. „Koryto je sice zaneseno silnou vrstvou sedimentů, proto se to může jevit jako nepřiměřený zásah, ale jedná se o navrácení koryta do původního stavu. Je to jediný možný způsob, jak zajistit potřebnou průtočnou kapacitu,“ doplnila.
Nestačil by citlivější postup?
Otázkou je, zda by stejného výsledku nedosáhl správce i s použitím citlivějšího přístupu, který by zároveň dával větší šanci návratu života do řeky.
V ten ale ochránci přírody příliš nedoufají. A to ani přesto, že PMO chce ve dně řeky tvořit takzvanou kynetu, tedy prohloubenou část koryta, kde by se ryby mohly zdržovat i v případě sucha.
„Jenomže zároveň teď kácí zdravé vzrostlé javory na břehu řeky. Je to 46 stromů, které mají třeba 80 centimetrů v obvodu. Ozývá se nám kvůli tomu hodně místních, protože si myslí, že je to naše práce,“ přiblížil předseda místních rybářů Jan Hladiš.
Sedm miliard pro vodu ve Zlínském kraji. Na čistírny, poldry či hráze |
„Upozorňovali jsme Povodí, že tyto stromy žádné potíže v korytě nezpůsobují a nejsou překážkou. Naopak jsou při letních vedrech pro vodu v řece zásadní. Naše požadavky ale vyšly naprázdno. Myslím si, že ryby už se do koryta nevrátí.“
PMO tímto přístupem zákon neporušuje. Ochrana obydlí má vždy přednost před ochranou živočichů. A nerozporují to ani ochránci přírody a rybáři. Podobných případů ale v Česku není málo a jde spíše o systémový problém.
„Vždycky záleží na přístupu správců vodního toku. Určitě bych vyzýval k větší komunikaci, protože dělat automaticky po povodni regulaci koryta může být zbytečně nákladné,“ naznačil Vlastimil Karlík, spoluzakladatel Koalice pro řeky, která sdružuje ekologické organizace zabývající se ochranou vody a krajiny.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License