iDNES.cz

Stát spustí nový registr vyhlášek, pro malé obce je to další zátěž

  13:14
Stát chce, aby byla veřejnost lépe informována a proto nový zákon ukládá obcím, aby své vyhlášky od příštího roku zveřejňovaly i v celostátně vedeném registru. Starostové ve Zlínském kraji to vnímají jako zbytečnou administrativní zátěž.
Vesnice Ludmírov, která těsně před koncem války unikla masakru.

ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Obce, města a kraje musejí od začátku roku 2022 posílat všechny své vyhlášky, nové i starší, do nového státního registru s názvem Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků. Pokud tak neučiní, nebude jejich předpis platit.

„Nevíme, kolik registrů si na nás stát ještě vymyslí. Nedomníváme se, že bychom museli podléhat nějakému centrismu. Snadno se to nařídí, ale je za tím třeba vidět lidi, kteří to budou do systému posílat,“ reagoval starosta Doubrav Jiří Šulák.

„Není to tak, že by měly obce vyhlášky nedostupné, informace se dají vyhledat na jejich webových stránkách. Spíše to znepříjemní život obcím, než pomůže občanům,“ myslí si starosta Tupes Oldřich Vávra.

„Zavádí se nový registr, kde musí být publikovány všechny obecní vyhlášky a nařízení pod sankcí neplatnosti. Pokud ji obec zapomene poslat, bude vyhláška neplatná. To považujeme za naprosto nepřiměřené,“ doplnil.

To se může stát, i kdyby nastala úřednická či technická chyba na straně státu. Potom by například poplatky za odpad či psy obec vybírala neoprávněně.

„Vadí nám, že se omezuje samospráva, což je zaručeno v Ústavě. Představa, že má být závislá na tom, jestli úředník ministerstva vnitra udělá nějaký krok, je hodně diskutabilní,“ podotkl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák, který se společně s některými senátory obrátil na Ústavní soud ČR s tím, aby tuto povinnost podle nově schváleného zákona zrušil.

Podle ministerstva vnitra je záměr v souladu s ústavním pořádkem a naopak řeší současné nedostatky ve smyslu dostupnosti práva. Smyslem registru je snaha lépe informovat veřejnost.

„Veřejnost v praxi nebyla dostatečně informována o obsahu obecně závazných vyhlášek a nařízení vydávaných obcemi a kraji. Rovněž stávající právní úprava nereflektovala soudobé technické možnosti a požadavky na elektronizaci veřejné správy,“ přiblížil Adam Rözler z tiskového oddělení ministerstva.

Malé obce nemají na administrativu síly

„Nový způsob publikace právních předpisů obcí a krajů s sebou nepřináší další byrokratickou zátěž. Již v současné době mají obce a kraje povinnost zasílat příslušným dozorovým orgánům vydané právní předpisy,“ doplnil.

„Když obce zatížíte mnoha agendami, registry a dalšími nesmyslnostmi, bude to pro ně složité. Nemůžou si z rozpočtů dovolit přijmout další pracovní síly,“ upozornil Šulák. „Stát zatím nezdigitalizoval a nezpřístupnil ani svoje právní normy a začíná u obcí a měst,“ upozornil Vávra.

Podle Rözlera bude pro zveřejnění vyhlášek, které obce vydají do začátku příštího roku, platit přechodné období tří let. „Ministerstvo vnitra připravuje pro obce komplexní metodickou pomoc,“ nastínil mluvčí resortu.

Další důvod nekandidovat

Podle Polčáka mohou ale takové kroky státu odradit lidi do toho, aby – zejména na menších obcích – kandidovali ve volbách. Už teď přibývá malých vesnic, jejichž obyvatelé sestaví pouze jednu kandidátní listinu. Tam starosta vykonává svoji funkci zpravidla jako neuvolněný, tedy v souběhu s dalším zaměstnáním.

To se týká například Antonie Vaculíkové, která je neuvolněnou starostkou Hostějova, jenž je se 46 stálými obyvateli nejmenší obcí Zlínského kraje. „Posílání vyhlášek do nějakého registru považuji za další zbytečný byrokratický úkon,“ nepochybuje Vaculíková.

Na úřadě s ní pracuje ještě účetní na půl úvazku. „Ve větších obcích a městech mají své právníky či právní oddělení, která se jim starají o vyhlášky. Když my připravujeme vyhlášku, konzultujeme ji s právničkou ministerstva vnitra. Nemáme v rozpočtu dost peněz na to, abychom si takové služby externě zajistili a platili,“ dodala Vaculíková.

Autor:
zpět na článek