Přestože záměr kraje na výstavbu nové nemocnice aktuálně přebíjí jedenáct let starou a stále téměř prázdnou průmyslovou zónu v Holešově, která už stála zhruba 1,5 miliardy korun, nejde o marginální problém. Působí v ní jen pár firem a hasiči.
Hlavním důvodem slabé obsazenosti je fakt, že pod zónou je zdroj pitné vody a každý zájemce o výstavbu začne válčit s ekology, podle nichž by pak byl zdroj v ohrožení.
Kraji se loni alespoň podařilo vyjednat, že na obsazení zóny bude mít o deset let více času: původně ji měl obsadit, aby nemusel vracet státu zhruba miliardovou dotaci, do roku 2026. Letos se hejtmanství dohodlo na prodloužení termínu až do roku 2040.
Zmírnila se i další důležitá kritéria. Místo 19 miliard korun bude v zóně stačit proinvestovat 10 miliard a místo 8 tisíc lidí tam mohou pracovat jen 4 tisíce.
„Udělali jsme vše pro to, abychom mohli postupovat obezřetně, pomalu a nebyli pod tlakem, že budeme muset vracet peníze,“ zmínil hejtman Jiří Čunek, který byl lídrem kandidátky KDU-ČSL.
Ale co se zónou dál? Podaří se ji kvůli sporům s ekology zaplnit během následujících 20 let? „Může to být do budoucna problém,“ připustil Čunek. „Jediná cesta je, že budeme do zóny pomalu investovat a dávat do ní firmy, které nenaruší pracovní rovnováhu ve Zlínském kraji. Není kam spěchat,“ doplnil.
Lídři větších stran a hnutí, které se účastnily krajských voleb, se shodují v tom, že nemá smysl lákat jednoho či dva velké investory, ale pouze více menších. A pokud možno s ekologicky šetrnými provozy.
Zájemce straší nejistota
„Je utopie, že by do průmyslové zóny přišla velká nadnárodní firma. Nemůže si dovolit stavět tam, kde jsou ekologické problémy. Je lepší lákat menší firmy, což také děláme. Nějací zájemci byli, ale nakonec z toho sešlo,“ sdělil krajský radní a lídr STAN Petr Gazdík.
Takový scénář mívají prakticky všechna vyjednávání s investory. Stavební povolení by totiž zřejmě napadli ekologové a firmy tak netuší, jestli by pravomocné rozhodnutí získaly za rok, dva či tři. Do takové nejistoty nechtějí jít.
Před lety chtěla německá automobilka Mercedes-Benz postavit v zóně továrnu na výrobu motorů a později k ní přidat i halu na montování aut. Z toho ale sešlo a firma odešla do Polska.
Podobný názor na zónu jako Gazdík má i jednička ČSSD Olga Sehnalová. „Bylo by lepší nabízet místo v ní více menším firmám, nejlépe z regionu, které chtějí rozšířit výrobu. Nabízí se i spolupráce s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně,“ upozornila.
Na spolupráci s univerzitou by sázel také Lubomír Traub, který byl lídrem kandidátky ODS. „Mohlo by tam být vývojové a inovační centrum univerzity. Nejsem zastánce montoven, které dají lidem práci hned, ale za půl roku můžou skončit,“ řekl Traub.
Jde však o to, zda by i tyto záměry nenapadli ekologové, což by se dalo podle zkušeností z minula očekávat. „Když lehké provozy nebudou mít zásadní dopad na životní prostředí, mohlo by to být pro ekology průchodné,“ míní Traub.
Naopak velkou výhodou holešovské průmyslové zóny by měla být dálnice D49, která má vést v její bezprostřední blízkosti. Právě kvůli připomínkám ekologických aktivistů se ale ještě první úsek z Hulína do Fryštáku nezačal stavět a dosud nemá ani stavební povolení.
„Velký vliv bude mít dostavba dálnice D49, v tom se ale kraj ani stát za poslední čtyři roky moc neposunuly. Naplněnost holešovské zóny je bohužel nízká,“ poznamenal lídr vítězného ANO Radim Holiš. Podle něho by si měl kraj potenciální zaměstnance, kteří na trhu nejsou, vychovat a udržet.
„My jsme se snažili zónu zaplnit. Ale dokud tam budou aktivisté, firmy do Holešova nepůjdou,“ řekl Ivan Mařák, který byl lídrem kandidátky KSČM a ještě před čtyřmi lety byl náměstkem hejtmana.
V této souvislosti zmínil možnost, kterou by chtěl stát zavést, aby aktivisté nemohli dělat tak snadno obstrukce. Při podání připomínek by museli složit kauci, jež by se vypočítala z objemu investice. A pokud by neuspěli, propadla by státu.
Bude možná dohoda s aktivisty?
„Chtěli bychom udělat studii využitelnosti zóny i průzkum mezi podnikateli v kraji, jestli by pro ně byla za určitých podmínek atraktivní,“ zmínila jednička Pirátů Hana Ančincová.
Podle lídra společné kandidátky Trikolóry, Soukromníků a Nezávislých Jaromíra Bernátka je třeba začít jednat s aktivisty a oslovovat investory.
„Pevně věřím, že jsem schopen diskutovat a domluvit se s každým. Proto chci okamžitě po volbách, když pro to budu mít mandát, iniciovat jednání se zástupci aktivistů, abych si zmapoval jejich názory,“ řekl Bernátek. Myslí si, že k domluvě může přispět současná situace ohledně koronaviru, která vyvolává i ekonomické problémy.
Hnutí SPD by raději zónu nechalo nezastavěnou s ohledem na zdroje pitné vody pod ní. „Pokud by pak hrozilo vrácení dotace, tak bychom tlačili na to, aby tam byly jenom firmy, které neznečistí spodní vodu,“ řekl lídr SPD Vladimír Zlínský. Dosavadní krajský zastupitel za SPD a hydrolog Zdeněk Vacek patří k ochráncům vodního zdroje, ve volbách ale tentokrát nekandidoval.