Větší plochy je nutné rozdělit třeba travnatým pásem nebo dřevinami, zasít na ně více různých plodin, nebo vybudovat takzvané ochranné pásy. Na těch se smí pěstovat rostliny prospěšné půdě, například jetel nebo vojtěška.

Ve Zlínském kraji nařízení rozděluje nejen pole, ale i odbornou veřejnost. „Takové omezení má smysl v kopcích, kde hrozí splavení půdy vodou nebo větrná eroze. Na rovině je to zcela nesmyslné zatížení zemědělců,“ uvedl předseda zemědělského družstva Postoupky Jan Hašek.

Družstvo hospodaří zhruba na stovce půdních bloků, z nich asi desetina povolenou výměru přesahuje. Fyzické rozdělení polí znamená více projeté nafty a spotřebovaného času při jejich obdělávání.

Ani dvě různé plodiny zaseté na jednom poli ale nejsou snadným řešením. „Každá má své agrotechnické zásahy v jiných termínech, jiné kvalitě a sledují se u nich jiné cíle. Pěstování na menší ploše se nutně projeví v ceně potravin,“ shrnul Hašek.

Menší pole pomáhají i migraci živočichů

S tím, že omezení znamená vyšší výdaje, souhlasí i jeho kolegové, kteří na malých plochách hospodaří už delší dobu. Jednatel Ekofarmy Javorník ve Štítné nad Vláří Josef Tománek odhaduje zvýšení nákladů zhruba o 20 až 30 procent. Protože jsou ve svažitém terénu, obdělávají plochy už od jednoho do patnácti hektarů.

„Menší pole samozřejmě znamená více přejezdů, musíte mít pozemky vhodné k otáčení mechanizace a výkon není takový jako na velké ploše. Ale není to zásadní,“ zmínil Tománek.

K velkým lánům by se podnik nevrátil. „Záleží na přírodních podmínkách, v kopcích je i třicet hektarů hodně, na rovině je to ale optimální taky z pohledu migrace živočichů,“ vysvětlil Tománek.

Ministerstvo zemědělství argumentuje rovněž lepším zadržováním vody v krajině a celkovým zvýšením kvality zemědělské půdy. Pokud zemědělci na změny nepřistoupí, nedosáhnou na dotace.

Mezi konvenčními zemědělci ve Zlínském kraji omezení jen stěží získá podporu. Problém je také v technickém vybavení.

„Těžko se s tím mohou ztotožnit. Nakoupili stroje na velké výměry, řada z nich ještě splácí úvěry. A teď budou potřebovat jinou techniku,“ poznamenala ředitelka Krajské agrární komory Jana Brázdilová.

V zásadách ekologického zemědělství je však menší výměra pevně zakotvená. Nejde jen o erozní znehodnocování půdy, tráva nebo pásy osázené keři a stromy také zadržují dešťovou vodu.

Česko patří v EU mezi země s největšími plochami polí

Ve Štítné nad Vláří, kde stojí domy v údolí, dříve při deštích stékala ornice z polí mezi domy a zanášela kanalizaci v obci. Po proměně bývalého JZD na ekofarmu už takové problémy nemají.

„Bude kolem toho polemika, a protože to skutečně zvýší náklady, je logickým argumentem zdražení potravin,“ řekl poradce pro ekologické zemědělství společnosti Pro-Bio Milan Drgáč. „Ale pestrost je vždycky přínosem. Pěstovat monokultury na sto a více hektarech je z hlediska životního prostředí špatně,“ dodal.

Tak velké výměry ve Zlínském kraji prakticky nejsou, Česko obecně je však spolu se Slovenskem jednou ze zemí, které mají největší plochy polí v rámci Evropské unie.

„Když poletíte letadlem nad Rakouskem a Německem, tak velká pole neuvidíte,“ upozornil Drgáč.

Zemědělské podniky v kraji obhospodařují více než 95 tisíc hektarů orné půdy. Největší část, 53 tisíc hektarů, zabírá pšenice a ječmen, dalších téměř 20 tisíc hektarů pak pícniny.