Tento trend se podařilo zmírnit, místy i změnit, zřejmě však jen dočasně. Zlínský kraj navíc stále sužuje srážkový deficit, byť již menší než na konci června.
„Vydatnější deště způsobily vzestup hladin podzemních vod u některých vrtů více, u jiných méně. Projevy srážek v podzemních vodách se kromě jiného mohou výrazně lišit v závislosti na odlišné geologii,“ přiblížila Alice Musilová z oddělení podzemních vod z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (ČHMÚ).
Úroveň podzemních vod na území kraje je mírně podnormální až normální. Například na vrtu v Kroměříži klesla hladina od loňského listopadu o dva metry. Aktuálně je na úrovni průměru a začala mírně stoupat. Také na vrtech v Bystřičce či Rožnově pod Radhoštěm začaly hladiny vlivem dešťů růst.
Zlínský kraj sužuje extrémní sucho, voda chybí v řekách i půdě. A bude hůř |
Obecně platí, že tam, kde lokálně více pršelo, šly hladiny podzemních vod nahoru více. V Těšnovicích se za poslední necelý rok snížila o přibližně 1,5 metru a stále mírně klesá, protože na Kroměřížsku pršelo méně než na Vsetínsku.
Ve Zlíně-Přílukách hladina během posledních měsíců stále klesá. Ovšem s tím, že rychle reaguje na srážky, takže opakovaně dočasně vzrůstá.
„I když se nám zdá, že v současné době hodně prší, nesmíme zapomínat na to, že léto patří mezi nejdeštivější období roku,“ upozornila Musilová.
Ještě v květnu bylo místy extrémní sucho
„Nicméně srážkové období alespoň zpomalilo pokles hladin, nebo i způsobilo jejich mírný vzestup. Hrozící sucho však zažehnáno není. Další vývoj bude záviset na množství srážek a celkově na počasí v dalším období,“ nastínila odbornice.
„Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0 až 40 centimetrů) ve srovnání s minulým týdnem i nadále klesá a na celém území v tuto chvíli pozorujeme pouze výskyt počínajícího sucha v užším okolí Prahy,“ uvádí se aktuálně na portálu InterSucho.
Přitom ještě letos v květnu bylo zejména na severu a východě Zlínského kraje místy extrémní sucho, na větší oblasti pak výjimečné. Jen některá místa byla bez rizika sucha.
Bude v létě sucho? Rozhodnou až jarní deště, dává naději odborník |
Mohl za to z velké části suchý začátek roku. Během dubna v kraji spadly jen dvě třetiny obvyklého množství srážek a šlo o třetí nejsušší měsíc za posledních deset let. Sedm dní bylo dokonce úplně suchých. V březnu jich bylo 14, ovšem srážky byly v tomto měsíci celkově vydatnější než v dubnu.
Za změnu k lepšímu mohou výhradně červencové srážky, kterých ve Zlínském kraji spadlo 143 milimetrů, což je 146 procent průměru.
„Červenec hodnotíme jako vlhký,“ konstatovala Gražyna Knozová z oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ.
Nejvíc pršelo ve Velkých Karlovicích
Nejvíce srážek naměřily stanice ve Velkých Karlovicích (198 milimetrů), nejméně v Kroměříži (94 milimetrů). Nejvíce vody za jeden den spadlo také ve Velkých Karlovicích, a to 64 milimetrů 27. července.
Od roku 2016 byl na většině z 18 měřicích stanic v kraji nejvlhčí červenec v roce 2016. „Letošní červenec je na druhém místě na devíti stanicích a na prvním místě na šesti z osmnácti stanic. Nejméně srážek spadlo v červenci minulý rok,“ upřesnila Knozová.
Ačkoliv byly deště taky vydatné, nesmazaly srážkový deficit od začátku roku. Na konci června přesahoval 100 milimetrů, což odpovídá 70 procentem normálu. Teď je deficit přibližně 60 milimetrů.
Dobrou úrodu obilí ve Zlínském kraji ohrozil déšť, kombajny nemohly na pole |
„Půlroční srážkový deficit ve Zlínském kraji je o něco vyšší než celorepublikový průměr. Největší nedostatek srážek postihl Vysočinu a Pardubický kraj,“ poznamenala Knozová.
Doplňování zásob podzemních vod je vždy výrazně ovlivněné vegetačním obdobím. Zdaleka ne všechna voda, která dnes spadne na zem, se vsákne do půdy.
„Velká část srážek je spotřebovaná rostlinami. Vlivem vyšších teplot dochází také k výraznějším výparu z listů rostlin,“ upozornila Musilová.
Podzemní vody by se měly začít doplňovat na podzim, pokud bude dostatečně pršet. Do té doby budou podle dlouhodobých normálů jejich hladiny spíše stále mírně klesat.