Například pracovníci Českého červeného kříže, kteří zajišťovali povinné plavecké lekce pro školáky v Holešově, netuší, jestli to zvládnou i nadále. A nejen proto, že holešovský bazén bude rok uzavřený kvůli rozsáhlé opravě.
„Měli jsme pět lektorů, kteří u nás nebyli ve stálém pracovním poměru. Během pandemie si ale museli najít jinou práci a teď nevíme, jestli se vrátí,“ uvedla Alice Juračková z kroměřížské pobočky Českého červeného kříže.
Podobné obavy mají i jiné plavecké školy v regionu. Koronavirová krize na ně dopadla vší silou. Zároveň s omezením klasické školní docházky se zastavila i výuka plavání. Ta je součástí rámcově vzdělávacích plánů a pro školáky je povinná. Zákon určuje 40 hodin, které děti musí „naplavat“ na prvním stupni.
„Nám se osvědčil systém druhá třetí třída a rozdělení na 20 hodin v každém ročníku,“ líčí Blanka Kalendová, která vede plaveckou školu ve Zlíně.
V běžném režimu tady mají 2 500 až tři tisíce žáků ročně, učí u nich pět bývalých trenérů plavání a šest lidí na plný úvazek, kteří musejí mít pedagogické vzdělání. Zlín je totiž jedním ze šesti míst, které jsou v rejstříku plaveckých škol. V kraji sem spadá také Uherské Hradiště a donedávna i Valašské Meziříčí, kde ale plaveckou školu letos na jaře po třiceti letech existence zrušili.
„Výrazně negativní dopad pro její další provoz by od následující školního roku mělo nedávné zřízení nové plavecké školy ve Vsetíně. Zejména proto, že se zde odehrávalo téměř šedesát procent výuky,“ naznačila místostarostka Yvona Wojaczková s tím, že výuku zajistí externí firma.
Ve Vsetíně bude plaveckou školu od září provozovat organizace Alcedo. „Alcedo totiž provozuje kroužky plavání a úzce spolupracuje s Plaveckým klubem Vsetín,“ vysvětlil tamější místostarosta Tomáš Pifka.
Dosavadní lektoři plavecké školy se stanou zaměstnanci Alceda. Tento model ale nemohou praktikovat všude. A nedostatek lidí kvůli celkově nejisté situaci je velkým strašákem. Až se na podzim plaveckou školy zase otevřou, provozovatelé netuší, kdo v nich bude učit. „My jako příspěvková organizace města jsme na tom pořád docela dobře, ale na soukromé organizace se valí problémy,“ řekla Kalendová.
Plaveckou výuku mohou školy vynechat
„Hrozí rozbití celé sítě plaveckých škol v Česku a dlouhodobě budovaného systému plavecké výuky,“ dodal Petr Ryška, předseda Českého svazu plaveckých sportů.
Klíčový je nedostatek financí a výpadky z příjmů kvůli covidu. „Plavecké školy dodnes nevědí, jak jim budou ztráty kompenzovány. I z tohoto důvodu někteří učitelé odcházejí do jiného zaměstnání,“ podotkl poslanec Ondřej Benešík.
Školy si stěžují na nízkou podporu ze strany ministerstva školství. To se ale brání tím, že kompenzační programy pro podnikatelské subjekty vypisují jiná ministerstva. A co se týká povinné plavecké výuky, ta se podle úřadu může odsunout.
„Nemoc covid-19 je výjimečný a odůvodněný případ, kdy je možné základní plaveckou výuku dočasně přesunout do jiného ročníku, případně nerealizovat, pokud není možnost ji zajistit v rámci povinné školní docházky,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„Domníváme se totiž, že přesunutí této povinné výuky do dalších ročníků by mohlo způsobit organizační problémy v plaveckých školách a bazénech, kde probíhá povinná výuka plavání. Poptávka v rámci jednoho školního roku by totiž byla navýšena o snahu zajistit tuto výuku ze školních roků, kdy byly bazény uzavřeny,“ dodala.