iDNES.cz

Stát chce ukončit spor o komoru, která připojí Kroměříž k Baťovu kanálu

  17:20
Stát našel řešení, jak odstranit překážky, které brání vybudování plavební komory pro lodě na Bělovském jezu u Otrokovic. Za pár let by se tak mohla k Baťovu kanálu připojit i Kroměříž.

Plavební komora s přístavištěm v Bělově u Otrokovic vyjde na zhruba 230 milionů korun. | foto: Vizualizace: Ředitelství vodních cest ČR

Lodě na Baťově kanálu, který každoročně navštěvují desítky tisíc turistů, musejí dnes končit plavbu na Bělovském jezu u Otrokovic, protože tam schází plavební komora. Pokud by chtěly pokračovat až do Kroměříže, musel by je přes překážku přenést jeřáb, což je v běžném říčním provozu nepředstavitelné.

Proto Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) už několik let prosazuje vybudování průplavu na jezu, čímž by se Baťův kanál prodloužil a splavnil až do Kroměříže, v následujících letech pak možná ještě výrazně dál.

Investici za téměř 300 milionů korun se ale státu stále nedaří ani povolit, přestože už se měla dva roky budovat. Brání tomu administrativní překážky, které se snad podařilo vyřešit.

Ředitelství vodních cest si vyřídí nové stanovisko EIA, v němž se posuzuje dopad stavby na životní prostředí. Klíčové bude, že v závěrečném stanovisku už nemají být dvě sporné podmínky, jež se v původním závěru objevily a záměr zbrzdily, i když jsou podle ŘVC nesplnitelné.

Jde o takové úpravy Širokého potoka, který do jezu ústí, aby v něm mohli migrovat vodní živočichové. A vybudování přechodu pro ryby na jezu.

„Nové řízení EIA nebude řešit to, že by stavba plavební komory měla vypadat jinak. Jen se upraví závěrečné podmínky a přepokládáme, že ty dvě problematické už tam nebudou,“ nastínil zástupce ředitele a mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Podle něho je Široký potok většinu roku bez vody a nelze v něm zajistit migraci vodních živočichů. V případě přechodu pro ryby argumentuje tím, že ŘVC jez nepostavilo a nevytvořilo překážku pro ryby, tudíž by ani nemělo platit za její překonání.

Splnění těchto podmínek požadovali ekologičtí aktivisté, kteří se odvolali proti nedávno vydanému územnímu rozhodnutí, jež potom krajský úřad zrušil. Teď je územní řízení u otrokovického stavebního úřadu přerušeno na jeden rok do doby nového závěru EIA, jenž by mohl být podle Bukovského vydán v polovině příštího roku.

„Problematické body, které ekologické spolky napadly, budou vyřešeny. Uvidíme, jestli do toho opět vstoupí. Mohou to udělat, ale musely by přijít s něčím novým,“ uvažuje Bukovský.

Výhrady měl spolek Egeria, jehož hlavní postavou je Miroslav Mach, který se odvolává i proti dálnici D49 z Hulína do Fryštáku, dále Westerňáci a Děti Země.

„Jsem zvědavý, jestli si ŘVC projekt prosadí bez rybího přechodu. Budeme se procesu EIA účastnit jako veřejnost. Uvidíme, co předloží,“ naznačil předseda organizace Děti Země Miroslav Patrik.

„Spolky budou určitě navrhovat kompenzační opatření, jako je rybí přechod,“ vzkázal.

Stavět chtějí od roce 2022

Situace byla o to komplikovanější, že ministerstvo životního prostředí sice sporné podmínky po zjištění situace před časem odstranilo, po odvolání ekologů se ale do povolovacího procesu vrátily, protože krajský úřad měl jiný názor. ŘVC proto hledalo společnou schůdnou cestu s ministerstvem a právě nová EIA by jí měla být.

Baťův kanál

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice–Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem.

Dnes mohou turisté využívat osm přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou.

V úpravách vodní cesty se bude pokračovat s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže.

O připojení k Baťovu kanálu v současnosti usiluje i Přerov.

„V této věci proběhlo jednání mezi ministerstvem životního prostředí a ŘVC. Na něm se zástupci obou institucí dohodli, že dalším krokem bude předložení dokumentace EIA Krajskému úřadu Zlínského kraje,“ sdělil Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva.

Díky novému řízení by se měly problémy s povolením plavební komory na Bělovském jezu konečně vyřešit, nicméně to bude znamenat další časové zdržení. Podle Bukovského by příští rok mohlo být na světě územní rozhodnutí, o rok později stavební povolení. Stavět by se mohlo v roce 2022. Peníze by měl stát najít.

Baťův kanál, který začíná v Rohatci a měří kolem padesáti kilometrů, je mezi turisty stále oblíbenější. Z provozu profitují i města podél jeho toku, proto by si jejich starostové přáli, aby byl opět atraktivnější, což by se jeho splavněním do Kroměříže splnilo.

„Když se Baťův kanál prodlouží, tak provozovatelé lodní dopravy budou chtít jezdit až sem. A počítáme s tím, že zájem budou mít i turisté, bude to pro ně zpestření,“ míní starosta Kroměříže Jaroslav Němec.

„Mělo by to přínos pro Otrokovice i milovníky plavby po vodě,“ věří otrokovická starostka Hana Večerková.

2. května 2014

Autor:
zpět na článek