Teplárna může dál ukládat směs s arzenem a rtutí, obce mají strach

  8:54
Už padesát let naváží Teplárna Otrokovice elektrárenský popílek do vysušeného jezera, které leží na pomezí nedalekých obcí Bělov a Nová Dědina. Přestože mělo ukládání tohoto materiálu podle původních plánů už skončit, nakonec se sem směs bude vozit ještě osm let.

Nová Dědina (červen 2022) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Obcím přitom vadí možná nebezpečnost některých látek i zvýšený průjezd nákladních aut. Elektrárenský popílek do odkaliště nejprve proudil speciálním potrubím a ve formě hydrosměsi, nyní se vozí nákladními vozy jako popelová malta pod výrobní značkou Otosan.

I když mělo ukládání skončit ke konci dubnu 2020, nestalo se tak. Areál s názvem Ekologické uzavřené odkaliště Bělov funguje dál a se souhlasem krajského odboru životního prostředí. Definitivně má skončit až na konci listopadu 2030.

Nové rozhodnutí přijímají místní obyvatelé i vedení obcí s rozpaky. Obávají se ekologické zátěže zejména ve formě arzenu a rtuti. Platí to zejména pro Novou Dědinu. Odkaliště se totiž nachází z větší části na jejím katastru a teplárně přestávají současné prostory úložiště stačit.

„V dubnu jsme dostali žádost o rozšíření prostoru, svoláme kvůli tomu 22. června mimořádné zastupitelstvo,“ naznačil starosta obce Roman Polášek.

Výsledky měření jakýchkoli látek v ovzduší nebo půdě obec od teplárny ani hejtmanství k dispozici nemá. „Nikdo nás dlouhodobě neinformuje, a to se nám vůbec nelíbí,“ prohlásil Polášek.

Stejně je na tom starosta Bělova Jiří Přecechtěl, jehož obec je zatížena průjezdem nákladních aut po cestě, jež je na několika místech už v dezolátním stavu a potřebuje opravu. „V týdnu od 4. do 11. dubna projelo Bělovem přesně 12 240 aut, přičemž 729 bylo nákladních a dalších 72 s vlečkou,“ konstatoval Přecechtěl. Zástupci Teplárny Otrokovice i krajského úřadu odpovídají na dotazy spojené s výsledky posledních měření, jejich termínů a závěrů spíše neurčitě.

„Měření, která se provádí několikrát ročně, neprokázala překročení limitů sledovaných parametrů ani u arzenu nebo rtuti,“ sdělila bez konkrétních dat mluvčí teplárny Jana Burešová.

Před nebezpečím varovali už v roce 2008

Podobné je vyjádření kraje. Od roku 1993 se v lokalitě vždy jednou měsíčně provádí monitoring prašného spadu. „Další podrobnosti k prováděnému měření jsou uvedeny v technické dokumentaci,“ řekla jen mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. Zmíněná písemnost je však neveřejná.

Čeho se tedy lidé bojí a jsou obavy oprávněné? Většina starousedlíků včetně starosty Poláška má v živé paměti informace, jež poprvé zazněly už v roce 2008. Někdejší vedoucí odboru životního prostředí v Kroměříži Tomáš Chutný tehdy pro Českou televizi uvedl, že výsledky měření potvrdily obavy jeho úřadu, že se mezi Bělovem a Novou Dědinou může jednat o životní prostředí poškozující způsob rekultivace, navíc s možností ohrožení zdraví lidí.

„Jsou zde překračované limity u nebezpečných látek, jako je arzen a rtuť. V kilogramu sušiny bylo naměřeno 380 miligramů arzenu, přitom limit je deset,“ upozornil tehdy Chutný.

Od té doby se už oficiální zprávy s konkrétními čísly naměřených hodnot na veřejnosti neobjevily, což vedlo k dalším spekulacím. Z nejnovějších údajů krajského úřadu alespoň vyplývá, že těžký karcinogen arzen, ale také třeba mangan, jsou „v normě“.

„Na základě výsledků analýzy arzenu a manganu v prašném spadu v roce 2021 se v závěrečné zprávě konstatuje, že na měřištích dochází ke kolísání jejich množství ve vztahu k úrovni v minulosti deponovaného popílku na odkališti Bělov, a že arzen měl na obou měřištích nižší hodnotu,“ podotkla Ličková.

Teplárna: Popílek se využívá ve stavebnictví

Podle Teplárny Otrokovice jsou obavy neopodstatněné. „V současné době se již nejedná o původní odkaliště, kde skončila činnost už v roce 1997 a následně začalo jeho ekologické uzavírání,“ upozornila mluvčí Burešová s tím, že v roce 2020 ještě nebyla stavba dokončena, a právě proto byla vydána změna stavebního povolení s platností až do roku 2030.

„Povrch odkaliště utěsňujeme certifikovanou speciální směsí a následně se rekultivuje tak, aby nedocházelo k průsaku srážkových vod,“ zmínila Burešová. „Odkaliště a okolí se pravidelně sleduje, měří se prašnost a prakticky neustále se monitorují vody. Všechny hygienické a ekologické limity plníme a s výsledky seznamujeme orgány ochrany životního prostředí, státní správy i dotčené obce,“ dodala.

Obyvatelé z Bělova a Nové Dědiny si ale stěžují na zvýšenou prašnost a hluk z dopravy, která navážení Otosanu provází. Proč jej dnes vozí nákladní auta, když dříve mohl proudit speciálním potrubím přímo z teplárny? Podle teplárny na odkaliště již nemíří popílek, který je primárně využíván jako druhotná surovina ve stavebnictví, ale speciální směs k utěsnění plochy.

„Jinak než auty se vozit nesmí,“ tvrdí Burešová. Aby dopravní zatížení obcí bylo co nejnižší, k přepravě slouží velkokapacitní auta pokrytá plachtami. „Abychom snížili případnou prašnost, překrýváme plochy zeminou a dále je zatravňujeme,“ doplnila mluvčí.

Na společné změně nevábného a prašného prostředí má zájem i Nová Dědina. „Naše představa spočívá ve spolupráci na ekologických aktivitách, třeba formou výsadby stromů v okolí odkaliště nebo při opravách komunikací, které jsou poblíž,“ řekl Polášek.