„Hodně to zvažují, poučily se z minulé ekonomické krize. Tehdy rychle propouštěly a potom měly velký problém získat pracovníky zpět,“ uvedla ředitelka krajského úřadu práce Miriam Majdyšová.

V červnu bylo ve Zlínském kraji bez práce 2,9 procenta lidí. Aktuálně však hrozí nebezpečí propuštění zhruba tisícovce zaměstnanců napříč celým krajem. Jedna firma již nahlásila přibližně stovku lidí, několik dalších pak uvažuje o propouštění v řádu desítek pracovníků.

Ve zmíněné tisícovce jsou například pracovníci firmy SKD Bojkovice, kterou nedávno koupila korejská společnost Daejung Czech. Nový majitel už obnovil výrobu a zaměstnance, kteří dostali výpověď z původní firmy, postupně přijímá zpět.

I to je důvod, proč bylo Uherskohradišťsko jediným ze čtyř regionů kraje, kde nezaměstnanost v červnu rostla. Dosáhla zde míry 3,8 procenta a převýšila tak krajský průměr.

Nahlášené je propouštění také ve sklárnách Crystalex CZ v Karolince. Tady dostalo výpověď 55 lidí, kterým běží výpovědní lhůta.

„Uplyne na konci července, několik lidí ale odešlo už během ní,“ uvedl personální ředitel společnosti Pavel Brzák.

Pár míst firma zachová, v provozu zůstane podniková prodejna v Karolince a sedm lidí se přesune do Nového Boru.

Dochází také k situacím, kdy firma sice propouští, její pracovníci ale plynule přecházejí do jiné. „To nyní vidíme často. Firmy přebírají propouštěné zaměstnance bez toho, aby lidé museli na úřad práce a stali se nezaměstnanými,“ doplnila Majdyšová.

Problémy mají lidé ve službách

Na situaci, kterou způsobila koronavirová pandemie, momentálně nejvíce doplácejí lidé ve službách. Do evidence úřadů práce sice přicházejí pomocné síly ve výrobě, zároveň je o ně však zájem a firmy si je zase rozeberou. Zato číšníci, servírky a prodavačky zůstávají nebo musejí přistoupit na změnu profese.

Opačným směrem, tedy ven z evidence úřadu práce, totiž míří především sezonní pracovníci. Velká část z 251 lidí, kterým úřad našel uplatnění během června, získala dotované místo v rámci veřejně prospěšných prací. To znamená úklidové práce ve městě či obci a drobná údržba. Zaměstnání se momentálně nabízí i pro zedníky.

Obecně platí, že firmy ve Zlínském kraji především vyčkávají, a i když mají pokles zakázek, udržují zaměstnanost s pomocí vládního programu Antivirus. Za tři měsíce z něj úřad práce podpořil 36 tisíc pracovních míst.

„To mohou být ta místa, u kterých zaměstnavatelé čekají, zda se zakázky obnoví, nebo nakonec skutečně budou propouštět,“ upozornila Majdyšová.

Kromě toho jsou firmy povinny dodržet určitý postup. Při propouštění většího množství lidí musí jednat s odbory, zaměstnanci a až pak nastupují výpovědní lhůty. Z toho plyne, že pokud se má výrazněji změnit množství obyvatel bez práce, dojde k tomu během podzimu.

Na úřad práce míří středoškoláci

V tu dobu také dorazí na úřad práce středoškoláci, kteří v červnu ukončili studium. Stát za ně ještě během prázdnin platí zdravotní pojištění a odborníci jim radí, aby léto využili k hledání práce podle svých představ. Jakmile se totiž zaregistrují na úřadu práce, musí se přizpůsobit nabídce.

Mezi 11 827 uchazeči bylo v červnu na úřadu hlášeno 420 absolventů. Počítají se mezi ně totiž i ti, kteří studium ukončili už v minulém školním roce.

Obvykle převažují středoškoláci. Této skupině se podrobně věnuje také krajská hospodářská komora. Podle jejích údajů počet nezaměstnaných mezi absolventy středních škol roste a pohybuje se kolem čtyř procent.

„Oproti loňskému roku můžeme sledovat nárůst zhruba o jeden procentní bod. Stále se však jedná o třetí nejnižší počet za posledních pět let,“ uvedla ředitelka krajské hospodářské komory Iveta Táborská.

Komora zpracovává informace v materiálu Přechod žáků na trh práce a do dalšího studia. Z něj se dá vyčíst například to, že v roce 2016 dosáhla míra nezaměstnanosti středoškoláků ve Zlínském kraji 7,3 procenta.

Loni ukončilo denní studium střední školy 4724 studentů, z toho 3443 byli maturanti. V dalším studiu pokračovalo 52 procent mladých lidí a 48 procent šlo do praxe.

V ní se nejlépe uplatňují absolventi klasických středních škol, tedy gymnázií, obchodních akademií, průmyslových, pedagogických a zdravotnických škol nebo veterinární školy. Z oborů je velký zájem například o elektrotechniku či polygrafii. U učebních oborů je největší poptávka typicky po stavebních, strojírenských a elektro oborech. Těchto absolventů zpravidla končí na úřadu práce jen málo.