Zastoupena je například knihovna etnografů Františka Bartoše či Karla Pavlištíka, blízkého spolupracovníka Tomáše Bati a někdejšího zlínského starosty Dominika Čipery, slavných cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda a mnoha další známých i naopak neznámých lidí.
„Muzeum knihy většinou získalo jako dar z pozůstalosti. Například knihovnu doktora Pavlištíka nám odkázaly jeho dcery,“ vysvětlila muzejní knihovnice Veronika Balajková. „Řada děl se k nám dostala i ze zrušených spolků, které nejrůznější zajímavé knihy shromažďovaly,“ dodala.
Výjimečnost databáze pak není jen v tom, že si člověk může udělat představu, co která osobnost četla, ale také jak si knihy označovala a co si do nich připisovala. K vidění jsou nejrůznější exlibris, tedy grafické knižní značky, které si majitelé knih nechali vyrábět. V publikacích jsou i ručně psaná, mnohdy dojemná věnování.
„Do databáze jsem ale vybírala i přípisky obyčejných lidí, kteří si do knih poznačovali různé zajímavosti ze života. Lidé si zapisovali, například kdo z blízkých zemřel, ve kterém roce byl obrovský mráz a podobně,“ přiblížila Balajková.
Perličkou jsou i mimořádné regionální staré tisky. Například Bible česká z roku 1771, která má na titulní straně poznámku, že náleží obci Lípa, nebo kancionál, který sepisovali zlínští varhaníci od svatého Filipa a Jakuba v letech 1843 až 1927.
„Unikátem je kancionál Capella Regia Musicalis z roku 1693, který si o osmdesát let později nechal svázat provodovský varhaník a do volných stran vpisoval vlastní písně,“ vyzdvihla knihovnice.
Zájemci mohou do databáze nahlédnout na www.provenio.net. Pokud mají zájem najít publikace, které vlastnila konkrétní osobnost, stačí její jméno napsat do vyhledávače.