Mlýnská brána je zajímavá z mnoha důvodů. Tak kupříkladu jde o jedinou městskou bránu, která se dochovala. Najdeme ji na mnoha historických vyobrazeních panoramata města. A ikonický význam má dodnes.
„Určitě jde o jeden z nejfotografovanějších objektů,“ přisvědčuje Martin Krčma, výkonný ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži.
Právě pod její hlavičkou se chystá velká rekonstrukce celého objektu, který se stane muzejní expozicí věnované gardistům.
Jak vypadá ještě před stavebními zásahy? Do vnitřku brány lze projít krásnou klenutou chodbou přímo z druhého patra zámku.
„Kdysi tudy chodívali biskupové na bohoslužby do kostela sv. Mořice,“ poukazuje Jan Štětina z kroměřížského pracoviště Národního památkového ústavu.
Chodba se brzy stane důstojnou pamětní síní. „Plánujeme tu pověsit vyobrazení města či podobizny arcibiskupů,“ přibližuje Krčma.
Místnosti stále dýchají atmosférou gardistů
Z chodby lze přímo vstoupit do Mlýnské brány. Kdysi sloužila biskupským gardistům. Dvaceti až třiceti mužům, kteří se starali o bezpečnost, ale i důstojnou reprezentaci vysokých církevních představitelů. Jde o historický unikát, v Česku se podobnou posádkou mohl chlubit jen Pražský hrad či Český Krumlov.
Dnes interiéry brány tvoří několik starobyle vyhlížejících, zaprášených místností bez nábytku. Stopy po gardistech se ještě najdou – tu místnost, kde měli kuchyňku, tu zase začazená zeď, kde se hřáli u kamen.
„Pro mě to má stále kouzelnou atmosféru, skoro je tu ještě cítit ten prach a pot tvrdých chlapů v uniformách,“ usmívá se Krčma.
Plány na novou expozici jsou už jasné. Horní dvě patra zaplní předměty, které budou odkazovat na každodenní život vojáků z období začátku 20. století. Tedy doby, kdy jejich role se vznikem republiky skončila. Návštěvníci si prohlédnou jejich obytné místnosti i noclehárnu – s palandami, věšáky, uniformami.
„Vystavíme také repliky zbraní, na které bude možnost si sáhnout a vyzkoušet je. Ve spolupráci s místním oddílem Biskupských manů chceme pořádat tematicky zaměřené akce,“ nastínil Krčma.
V dolní části Mlýnské brány bude pokladna, která poslouží návštěvníkům zámku mimo sezonu.
Zajímavé stavební úpravy čekají ale zevnějšek. Mimochodem, od pozdního středověku zažila brána úprav a přestaveb hned několik.
„Kdybychom se tu ocitli před nějakými dvě stě lety, pravděpodobně bychom to tu vůbec nepoznali,“ říká Štětina.
Jednou z posledních velkých proměn prošla i začátkem 19. století, kdy uznávaný architekt Anton Arche nechal v celém prostoru před zámkem snížit terén bezmála o dva metry.
Objevili pozůstatky bašty
Při výzkumu spojeném se současnou rekonstrukcí nalezli archeologové letos ještě jednu zajímavost. Mezi Mlýnskou branou a Arcibiskupskými vinnými sklepy odhalili pozůstatky staré bašty pravděpodobně z 15. století.
„Byla to zvláštní stavba, nejspíš vystavěná jen z říčních valounů, technicky poměrně odfláklá,“ vysvětluje památkář.
Pozoruhodné je, že asi narychlo vznikla v době, kdy Kroměříž na několik desítek let uchvátili kališničtí páni z Moravan, nepřátelé olomouckého arcibiskupství.
Její nález letos znamenal zásah do plánů velké zámecké rekonstrukce.
„Do místa, kde se pozůstatky bašty našly, jsme chtěli umístit novou trafostanici. Museli jsme záměry upravit,“ zdůvodnil Martin Krčma.
Trafostanice nakonec bude stát v domečku, kde se prodávalo víno. Provoz prodejny se pak přemístí do místa nálezu.
„Vznikne tam lehká stavba, která bude ctít historický nález,“ doplnil ředitel správy zámku s tím, že práce na nové expozici se tím o tři měsíce protáhnou. Nová expozice by se mohla návštěvníkům otevřít příští léto.
Celý Arcibiskupský zámek pak čeká komplexní oprava, která zahrnuje například opravu střechy, zrestaurování Sněmovního sálu, rozšíření prohlídkového okruhu věže či obnovu galerie a depozitáře ve druhém patře. Práce vyjdou na 200 milionů a hotové mají být na podzim roku 2022.
