„Špatně se to vysvětluje, ale hned jsem měla jasno. Bylo to jedno z mých nejstřelenějších rozhodnutí v životě a je pravda, že někdy toho strašně lituju,“ usmívá se Petra Goněcová.
„Ale ten sen, že tady jednou budeme zase mlít mouku a budou sem chodit školy dívat se, jak to funguje a že mouka neroste v supermarketu, ten mám pořád,“ dodala.
Roubená obytná chalupa s mlýnicí a přilehlá kovárna pocházejí ze začátku 18. století. Stojí na kraji obce Kladná-Žilín, což je místní část lázeňského města. Tamější obyvatelé si pamatují, že ještě po druhé světové válce se v něm mlela mouka. V obci tenkrát bývalo dokonce mlýnů více.
V autentické podobě se podařilo zachovat ale jen tento, který byl prohlášen kulturní památkou. Unikátní je v tom, že jde o jeden z nejmenších vodních mlýnů v Česku.
 |
„Je to také technická památka díky původnímu, velmi dobře zachovanému mlecímu zařízení nebo dubovému roubení, které je datované do roku 1720 až 1731. Stavba proto patří k nejstarším v republice,“ uvedla Dana Běhalová z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
Budovu obytného mlýna dříve tvořila v přední části světnice, pak černá kuchyně s kachlovými kamny a vzadu samotná mlýnice. Teď majitelé prostory znovu upravují a technologie i stavby vracejí do původní podoby. Jde o velké stavební zásahy, které jsou náročné na čas a peníze.
„Když jsme nemovitosti kupovali, byly obě budovy skoro na spadnutí. Mlýn nebyl stabilní, kovárna na nerovném podloží ujížděla,“ vybavuje si Goněcová. Prvních pět let se tak snažili o to, aby budovy vůbec zůstaly stát.
„Pořád je vlastně zachraňujeme. Jde to pomaleji, než jsem si myslela, ale bez psychické podpory sousedů by to bylo ještě horší. Mají k tomu vazbu a sledují, co se tady děje,“ poznamenala majitelka. Obnova obou staveb si za deset let vyžádala milionové částky především na statické zajištění. Zčásti pomohl Zlínský kraj nebo ministerstvo kultury, bez jejichž dotací by se majitelé neobešli.
Hotové jsou už obě střechy. Teď stavbaři obnovují kamennou opěrnou zeď, která zajišťuje kovárnu proti sesuvu půdy a v minulosti držela a podpírala celou stavbu. Také pracují na dýmníku, topeništi a komínu. Kraj na to nyní přispěl částkou 300 tisíc korun.