Z obžaloby vyplývá, že Pryszcz v roce 2007 jako osoba samostatně výdělečně činná opravoval komíny na Libušíně. Ovšem nikoli osobně. Pověřil tím dva pracovníky, o kterých věděl, že nejsou vyučení kominíci a nemají dostatek zkušeností.
Provedli vyvložkování komínu a napojení kouřovodu. Podcenili však izolaci, blízkost dřevěných trámů a kromě toho vznikla u komínu vzduchová kapsa, v níž se hromadil teplý vzduch.
„Obžalovaný závady nezjistil a neopravil. Vydal potvrzení o tom, že kouřové cesty na Libušíně jsou bez zjevných závad a schopné provozu,“ uvedl státní zástupce Jiří Sachr.
Komíny se opravovaly proto, aby bylo možné zprovoznit kamna v jídelnách Libušína, kde se do té doby topilo výhradně elektřinou.
Kamna se začala používat v roce 2008 a od té doby se za jejich provozu mezi komínem a dřevěnou stěnou hromadil horký vzduch, což v noci na 4. března 2014 vyústilo v ničivý požár.
Zasahovalo u něj jedenáct hasičských jednotek a škoda, kterou vyčíslil majitel budovy, Valašské muzeum v přírodě, dosáhla 112 milionů korun.
Nájemce objektu Vít Pavel vypověděl, že v sobotu před požárem byla na Libušíně svatba, v neděli pak běžný provoz. Sám z Pusteven odjel během odpoledne, jeho žena večer kontrolovala kamna, zamkla chatu a odjela i s personálem.
V noci je pak probudil telefonát, ve kterém jim nájemce sousední chaty na Pustevnách řekl, že Libušín hoří.
Rychlou informaci od požárního hlásiče Pavel nedostal. Předsedkyně senátu Alena Matochová se zabývá otázkou, zda byl hlásič v provozu, či nikoli. V minulosti jej totiž spouštěl třeba provoz kávovaru a v takovém případě pak nájemce ručně vypínal houkání.
Ze spisu také vyplývá, že se na Libušíně topilo mokrým dřevem a uhlím. To však Pavel, jeho žena i syn, který pracuje na nedaleké Kolibě Valašska, striktně popřeli.