Hlavní značkař Klubu českých turistů (KČT) ve Zlínském kraji Drahomír Makyča má mnoho zkušeností, ovšem ještě nezažil, aby z některých míst mizely tak velké části lesů i s turistickými značkami.
„Mám přes 80 let a takovou situaci nepamatuji,“ říká Makyča.
Kůrovcovou kalamitou jsou nejvíce zasažena místa, kde jsou rozšířené smrkové monokultury. Kdysi zalesněné kopce se stávají holinami. A to i tam, kde vedou turistické trasy, které tak přicházejí o značky namalované na kůrách stromů.
„Celkově se staráme o značení na trasách dlouhých 2 600 kilometrů, jedna třetina je zasažená a musíme ji obnovovat. Je nás kolem 80 lidí, kteří se na tom podílejí ve svém volném čase. Jde to pomalu,“ přibližuje Makyča.
Že na trase schází značení, KČT buď někdo řekne, nebo to zjistí jeho členové, případně je na to upozorní správci lesů. Klub se pak na místě snaží umístit nové značky, třeba na sloupcích.
„Snažíme se tam dopravit většinou dřevěný směrovník, protože do lesa patří dřevo. Všude se autem ale nedostaneme, takže je to namáhavé,“ líčí Makyča.
Poutní místo se ocitlo uprostřed holiny
V Hostýnských vrších je nejvíce postižena trasa z Rajnochovic přes Kelčský Javorník, kde je atraktivní rozhledna, až na Hostýn. Poutní místo už dnes nestojí na kraji lesa, ale uprostřed holiny. Bez značek je z velké části také trasa z Tesáku na Hostýn.
KČT se tam domluvil na spolupráci s Arcibiskupskými statky a lesy, které většinu lesů vlastní. Mají osázet sloupky a turisté si na ně umístí značky.
„Ještě se bude řešit, jaké kolíky budou a jak se budou umísťovat do země. Buď to s nimi (lesníky) budeme procházet, nebo jim na mapách vyznačíme místa, kde by měly kolíky být. Poškozených tras je v Hostýnských vrších asi 80 kilometrů,“ upozorňuje předseda okresní sekce značení KČT Kroměříž Vojtěch Zicháček.
Dřevěné kolíky jsou do lesa vhodnější, ale hůře se dostávají do kamenitější země. Ocelové sloupky jsou zase dražší a měly by se zabetonovat.
Poškozené značení nejdříve kontrolují Arcibiskupské statky a lesy, potom KČT. „Po srovnání získaných informací můžeme naplánovat strategii obnovy značek tak, aby už o letošních letních prázdninách nemuseli návštěvníci lesa bloudit mimo vyznačené stezky,“ slibuje jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole.
Lesy napadené kůrovcem jsou nebezpečné
Lesníci mimo jiné nechtějí, aby lidé chodili mimo značené trasy do lesů napadených kůrovcem, které mohou být nebezpečné nebo se v nich pohybuje těžká technika. A i když na mýtinách sázejí nové stromy, značky scházejí.
„Spousta těchto míst se velmi změnila, a ačkoli jsme zde vysadili stromy nové, mnoho orientačních bodů pro turisty chybí,“ varuje Skočdopole.
KČT se už dříve dohodl se správci porostů, že v případě, kde je to možné, uřežou strom se značkou až nad ní a nechají u lesní cesty stát vysoký pařez.
„Docela to funguje, ale není to možné všude. Proto někde musíme dávat značky na sloupky, což nejde tak rychle. Jsme dobrovolníci a kácení je někdy hodně rychlé,“ říká předseda Klubu českých turistů Zlínského kraje Jiří Homolka.
Problém není v penězích, ale v lidech
Dalším vlastníkem lesů je stát, i s ním KČT jedná. „Náš venkovní personál má zadání, aby ponechal stát pahýl se značkou. Pokud to nejde, tak se s lidmi, kteří značí trasy, domlouváme na jiných řešeních. Většinou jde dát značku na jiný strom, kalamitní plochy v naší správě nejsou zase tak velké,“ zmiňuje ředitel Lesů České republiky ve Zlínském kraji Libor Strakoš.
Nejvíce poškozené státní lesy jsou v okolí Rožnova pod Radhoštěm a Zlína, například v Malenovicích nebo za sídlištěm Jižní Svahy.
KČT také jednal už s minulým vedením kraje, který mu poslal na opravu značení o dvanáct procent vyšší dotace. „V penězích problém není, spíše v lidské síle. Problém řešíme, ale více pro něho už dělat nemůžeme,“ přiznává Homolka.
Nouzový stav vyhlášený kvůli koronaviru turistům nebránil, aby značení obnovovali, ale podle Homolky mívali problém se sháněním materiálu, například cementem, protože byly zavřené obchody.
