Každá vydržela tři roky a na konci roku 2022 dostal třetí. I díky tomu mohl vycestovat do zahraničí.
„Byl jsem opravdu šťastný. Už když jsem byl před transplantací na domácí dialýze, byla to velká změna. Najednou jsem měl čas na koníčky, což dřív nebylo možné, protože jsme třikrát týdně jezdili na středisko a strávili jsme na dialýze celé dopoledne,“ přiblížil Mészáros, kterému dlouhodobě pomáhá jeho maminka Dana.
Pacienti s chronickým selháváním ledvin musejí podstupovat pravidelnou dialýzu několikrát týdně. Ve Zlínském kraji jich je více než 300. Některým nemocnice a střediska umožňují čištění krve v domácím prostředí. Už to je velká výhoda.
Těch, kteří se dočkají transplantace ledviny, je v kraji každý rok kolem tří desítek. Čekací listina na orgán od nežijícího dárce je dlouhá. Někdy se k operaci dostane pacient za pár týdnů, obvyklejší je ale rok či dva. Například soukromé dialyzační středisko B. Braun v Uherském Brodě za 20 let odeslalo na transplantaci 50 pacientů. Loni a předloni jich bylo po šesti.
Vhodná je jen pro desetinu pacientů
„Podíl pacientů zařazených na čekací listinu je u nás dlouhodobě nad dvaceti procenty, což je vysoko nad celorepublikovým průměrem,“ vysvětlila primářka střediska Markéta Kratochvilová.
„Spolupráce s transplantačními centry v Brně a Praze funguje skvěle a i díky tomu můžeme na transplantace připravovat co největší počet pacientů,“ dodala.
Transplantace totiž není vhodná pro každého, ale jen pro zhruba 10 procent pacientů, kteří dojíždějí na dialýzu.
„Někteří mají řadu nejen interních chorob, které znemožňují zařazení na čekací listinu,“ vysvětluje lékařka hemodialyzační stanice krajské nemocnice ve Zlíně Renáta Janišová.
Příjemnější domácí dialýza je přístupná už i pacientům zlínské nemocnice |
Na dialýze tam nyní mají zhruba 75 pacientů, z nich čekají na transplantaci tři a několik dalších vyšetřují. Letos už mají úspěšnou transplantaci za sebou tři pacienti.
„Špatný zdravotní stav umožňuje zařadit na čekací listinu sotva deset procent dialyzovaných pacientů. Ročně ji podstoupí obvykle šest z nich,“ podotkla mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Stanislava Fojtová.
Zdlouhavé je navíc už samotné zařazení na listinu. Nemocný předtím musí absolvovat řadu klinických a laboratorních vyšetření.
„Každý kandidát potřebuje vyšetření asi dvaceti jiných specialistů. Cesta k zařazení je tedy delší. Komplikovanější však je zdravotní stav dialyzovaného pacienta zlepšit natolik, aby tato vyšetření vůbec mohl podstoupit,“ zdůraznila Fojtová.
Dialýza má po rekonstrukci samostatnou místnost pro pacienty s infekcí |
Lékaře zajímá i to, jaké možnosti bude mít člověk s novou ledvinou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. „Pacient, který by měl podstoupit transplantaci ledviny, by měl být natolik zdráv, aby zvládl chirurgický výkon i pooperační péči a aby si byl schopen transplantované ledviny užít,“ upozornila primářka oddělení nefrologie a dialýzy Vsetínské nemocnice Petra Čechová.
„To znamená, že by to měl být člověk, který má dosud kvalitní život. Musí se jednat o pacienta spolupracujícího,“ poznamenala.
Když se najde žijící dárce
Cesta k nové ledvině může být mnohem kratší v případě, kdy je možné transplantovat ledvinu od žijícího dárce. Často jde o příbuzného, ale není to podmínka. Ledvinu může darovat partner, přítel, kamarád. Podle lékařů je to lepší varianta i z dlouhodobého hlediska.
„Tato metoda je ideální. Operace se dá načasovat a má méně komplikací. Dárce se však musí rozhodnout svobodně a bez nátlaku,“ poukázala Čechová.
Domácí dialýza ženě zachránila život. V Otrokovicích vzniklo speciální centrum |
Zmíněné uherskobrodské středisko bylo jedním z prvních v Česku, které v roce 2013 využilo také nový typ transplantace zavedený Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze.
Ten je založený na principu dárcovství ledviny od žijícího člověka a umožňuje její získání i v případě, že dárce a příjemce mají odlišnou krevní skupinu. Jde o párovou transplantaci. Z uherskobrodského střediska tehdy poslali dva takové páry.