Plot, který vymezoval pracovní prostor a déle než rok kryl výhled na luhačovickou kolonádu, je minulostí. Lázně ji slavnostně otevřely návštěvníkům, čímž prakticky skončily práce na obnově historického centra lázní.
Fotogalerie |
„Kolonáda i hala Vincentka byly v havarijním stavu. Vrátili jsme jim původní podobu a zachovali přitom maximum původních prvků,“ uvedl generální ředitel Lázní Luhačovice Eduard Bláha.
Obnova byla důkladná, první v takovém rozsahu za 70 let existence staveb. U 126 metrů dlouhé kolonády se stavbaři museli vyrovnat s celou škálou problémů – od špatného stavu železobetonových konstrukcí až po návrat dávno zaniklých detailů. Třeba rozměrného světlíku ve střeše kolonády. Kromě toho jí vrátili původní barvy a rozšířili osvětlení.
Návštěvníky překvapí další pítko Vincentky, díky kterému bude pramen přístupný i mimo otevírací dobu haly. Dlažba na ploše 1 270 metrů čtverečních je replika té původní. A nově se dá vstoupit do dvou dříve nepoužívaných atrií, čímž se prostor zvětšil. „Rozšiřují se tak možnosti využití objektu,“ dodal Bláha.
Kolonáda má být přirozeným kulturním a společenským centrem s obchodní zónou, ale také místem, kde se nabízí moderní gastronomie.
Otevření kolonády následovalo zhruba čtvrt roku po zprovoznění haly Vincentka, která na ni navazuje. Tady ještě pracují restaurátoři, lidé tak mají unikátní možnost sledovat je při práci na obnově sloupů, které poničila sůl z minerální vody, jež do nich vnikala po dlouhá desetiletí. Ještě nedávno je kryly provizorní obklady.
„Na sloupech je umělý mramor, který byl ve spodní části degradovaný. Technologicky je to zdlouhavý proces,“ popsal výkonný ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek.
Obnova sloupů tak potrvá až do příštího října, provozu haly ale nebrání. Také jí se po obnově vrátila původní, pastelová barevnost.
Nově má hala sloužit mimo jiné k pořádání kulturních a společenských akcí. Na ochozech v patře je stálá interaktivní výstava o historii pramenů a lázeňství nebo relaxační zóna.
„Je důležité nejen zachovat na památce to původní, ale také jí dát nový život. A to se podařilo,“ dodala při otevření haly Markéta Mentzlová z městského odboru památkové péče.
Velká oprava čeká Říční a sluneční lázně
Práce, které začaly loni v září, vyšly celkem na 115,6 milionu korun. Z toho 95 procent pokryla dotace z evropských fondů, kterou lázně získaly také díky nominaci areálu na zápis mezi dědictví UNESCO.
„Unést zátěž výdajů nám umožnila snaha spousty zapálených patriotů. I když nakonec nebyla snaha o zápis úspěšná, přinesla dotační prostředky,“ potvrdil Bláha.
Šlo o společnou nominaci několika lázní v tuzemsku i zahraničí. Luhačovice z ní vypadly, protože jsou jiné a do konceptu nezapadaly.
„Mrzet by nás to ale nemělo. Luhačovice si zaslouží svůj vlastní jedinečný zápis, o který budeme spolu s vedením města i Národním památkovým ústavem usilovat,“ doplnil ředitel společnosti.
Lázeňská kolonáda v Luhačovicích je kulturní památkou. Postavili ji podle návrhu brněnského architekta Oskara Pořísky. Pozdně funkcionalistický komplex tvoří tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka a Velké a Malé kolonády.
15. srpna 2019 |
Stavby vyrostly na jižní straně lázeňského náměstí na přelomu 40. a 50. let minulého století.
Společnost Lázně Luhačovice do areálu investuje v posledních letech desítky milionů korun. V roce 2014 skončila obnova parku za 28 milionů korun. Také ta zasáhla do turistické sezony, stejně jako rekonstrukce kolonády a haly Vincentka.
V budoucnu čeká rozsáhlá oprava i další mimořádné objekty – Říční a sluneční lázně a Vodoléčebný pavilon. „Tím stvrdíme naši snahu o zápis na seznam UNESCO. Chceme ukázat, že je kulturní dědictví v Luhačovicích v dobrých rukou,“ řekl Bláha.
Jde o nejrozsáhlejší Jurkovičův areál v Luhačovicích. Se započetím prací se počítá v roce 2022. Financování bude podobně jako u kolonády zajištěno z evropských fondů a investic společnosti Lázně Luhačovice.