Také poslední týdny jsou na srážky chudé. Vláhy v řekách i půdě je méně, než by mělo být, a zásoby sněhu na horách jsou slabé.
„V povodí Moravy toky zpočátku minulého týdne zvolna klesaly nebo byly setrvalé, v polovině druhé ojediněle mírně kolísaly. Ve Zlínském kraji dosahují průtoky aktuálně podprůměrných hodnot, většinou od 20 do 60 procent,“ popsal aktuální situaci mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Vsetínská Bečva, Dřevnice a Olšava jsou na tom nejhůře, neteče v nich ani třicet procent obvyklého množství vody. Morava je na padesáti procentech průměrných lednových hodnot. Loni na podzim to bylo jen o málo lepší.
„Přestože obecně platí, že v zimních měsících bývají průtoky nižší, jsou tyto hodnoty ve srovnání s dlouhodobými lednovými průměry podnormální,“ upozornil Chmelař. Málo vody v řekách je vždy nežádoucím jevem. Záleží však, jestli je v nich alespoň takzvaný minimální zůstatkový průtok. A ten jimi zatím protéká.
Deštivých dnů bylo koncem loňského roku málo. V září a říjnu nespadla ve Zlínském kraji ani polovina běžných srážek. Měřicí stanice v Holešově zaznamenala poslední více suchý říjen v roce 2005. Ten loňský byl osmý nejsušší od roku 1953. Předloni byla sice situace několikanásobně lepší, což bylo ale dáno tím, že říjen byl výrazně deštivější než obvykle.
„Po sušším podzimu spadlo na začátku zimy o něco více srážek. Listopad a prosinec byly ve Zlínském kraji normální,“ zmínila Gražyna Knozová z oddělení meteorologie a klimatologie pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Deficit z podzimu tedy smazán nebyl.
Klíčové období roku je zima
V lednu zatím v kraji spadlo 21 milimetrů srážek, což je skoro polovina normálního množství. Od listopadu do ledna už napršelo či nasněžilo přes 70 procent obvyklého množství.
„V posledních deseti letech bylo období listopad až leden výrazně sušší jen na přelomu let 2013 a 2014. Naopak nejblíže normálu byla sezona 2018 a 2019,“ poznamenala Knozová. V prosinci nejvíce pršelo na Hostýnsku a okolní části Vsetínska.
Podzim bývá na srážky chudší, i když většinou ne tolik jako loni. Otázkou je, jak doplní vody v řekách letošní jarní tání. Zatím to moc optimisticky nevypadá. Aktuální zásoby vody ve sněhu jsou totiž v kraji slabé.
Leží tady přes pět milionů metrů krychlových vody, přičemž průměrná hodnota v tomto období bývá skoro 73 milionů metrů krychlových. V prosinci nejvíce nasněžilo na stanici Maruška poblíž Trojáku v Hostýnských vrších, a to skoro půl metru. O něco méně to bylo ve Valašské Senici a v Kateřinicích.
„Ve Zlíně jsme v prosinci zaznamenali 35 centimetrů nového sněhu,“ konstatovala Veronika Šustková z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Hladiny podzemních vod na Valašsku klesají
Úbytek sněhu či deště se začíná projevovat také v půdě. Zejména vsetínský a částečně i zlínský a uherskohradišťský okres jsou zasaženy počínajícím suchem v povrchové vrstvě do jednoho metru. To už by někde mohlo dělat zemědělcům problémy.
A důležité také je, že klesají hladiny podzemních vod. Na vrtu v Bystřičce klesla hladina za poslední týden o téměř 20 centimetrů, v Želechovicích o deset, v Rožnově pod Radhoštěm o pět a v Jablůnce o čtyři. Situace je lepší na vrtech kolem řeky Moravy. Nedá se tak vyloučit, že opět přijde sucho, jaké bylo v posledních letech.
„Klíčová pro vývoj a doplňování podzemních vod bývá zima a její průběh,“ zdůraznil Chmelař.
Díky malému množství sněhu v kraji aspoň zatím nehrozí povodně. „Nádrže mají volné retenční prostory a jsou připraveny zachytit či transformovat případné povodňové průtoky. Jsou na nich uvolněny části zásobních prostor v rámci předpuštění před jarním táním,“ dodal mluvčí Povodí Moravy.
