Už pár dní se necítil nejlíp. Bolest hlavy, kašel, ztížené dýchání. Třiatřicetiletý Martin ze Zlína volal své lékařce, která mu doporučila zůstat doma, sledovat teplotu, dodržovat pitný režim, dodávat tělu vitaminy. Pracovat může z domova, ale vzhledem k tomu, že se potkával se svými rodiči a žije v bytě s manželkou a malými dětmi, se nakonec rozhodl pro dobrovolný test na koronavirus.
„Výsledek jsem se dozvěděl hned druhý den, v neděli. Na telefonát od hygieny, kde jsem chtěl nahlásit jména lidí, se kterými jsem se potkal, jsem ale čekal čtyři dny. Byli to kamarádi a sám jsem je kontaktoval hned, ale kdyby měli čekat na hygienu, tak případný virus roznášejí dál. Takový systém mi nedává smysl,“ postěžoval si.
Kdo může, ať stoná doma. Hradišťská nemocnice kvůli covidu uvolňuje lůžka |
Vedení krajské hygieny ve Zlíně připouští, že i to se může stát, ale pouze v ojedinělých případech.
„Nemělo by se to stávat. Někdy je to tak, že třeba dostaneme špatné číslo a nedovoláme se. Ale naši lidé pracují neuvěřitelně, jsme tady každý den i o víkendech a téměř nemáme neobvolané pozitivní. Přitom je nás třikrát méně než třeba v Praze, přičemž už i tady je region v červené barvě,“ zdůraznila ředitelka Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Eva Sedláčková.
Ministerstvo zdravotnictví sbírá denně data v systému chytré karantény a středeční údaje dávají Sedláčkové za pravdu. Systém ukazuje, jak efektivně hygienické stanice v krajích pracují, jak rychle osloví nakaženého a za jak dlouho se dostanou k jeho kontaktům.
Zaměstnanci ve Zlínském kraji vytrasovali do 24 hodin přes 64 procent pozitivních lidí a 79 procent rizikových kontaktů, před týdnem jich ale bylo víc, 90 a 83 procent. Aktuální průměr všech stanic je 38 a 51 procent.
Až sto vyřešených případů za hodinu
Zlínští pracovníci jsou čtvrtí nejlepší v Česku co do počtu vyřešených případů. Tedy těch, kdy zkontaktují, vyzpovídají, informují a doplní do karty buď pozitivně testovaného člověka, nebo člověka, který s nakaženým přišel do styku. Nebo kdy informují praktického lékaře o karanténě nařízené jeho pacientovi hygienou.
Například během minulého pátku stihli takto vyřešit 831 případů. Lepší byl jen Moravskoslezský kraj s 897 a Praha s 883 případy, čtvrtý Středočeský kraj jich vyřešil 725. Teď mají ve Zlínském kraji vyřešených případů 1 123. Zlepšily se ale i další stanice a střední Čechy Zlínský kraj předstihly.
„V tabulkách ale nevidíte počty pracovníků. My máme třeba v odborné sekci sto lidí, Praha jich má tři stovky. Takže v přepočtu případů na jednoho člověka jsme nejlepší,“ poukázala Sedláčková.
Na druhou stranu ale systém ukazuje i rizikové kontakty nevyřešené do čtyřiadvaceti hodin, kterých bylo ve středu ve Zlínském kraji přes 600. Podle ředitelky je to způsobené tím, že přibylo nakažených v kraji, na Uherskohradišťsku dokonce tak, že je v červené barvě.
„Čím více je pozitivních, tím více je také rizikových kontaktů. My se ale snažíme pozitivní osoby kontaktovat a vyřizovat přednostně,“ vysvětlila.
Ve Zlínském kraji se podle dat zvyšuje počet každodenních telefonátů od hygieniků. Před čtyřmi týdny jich bylo kolem 460, aktuálně skoro 1 800. Nejvíce případů se pracovníkům hygieny daří vyřešit mezi desátou a patnáctou hodinou, kdy si mohou za každou hodinu odškrtnout více než stovku případů.
Nejdelší čas stráví hygienici s pozitivními lidmi. S těmi mluví v průměru zhruba 13 minut, s rizikovými kontakty asi pět minut a s lékaři asi devět. Další minuty ale potřebují k tomu, aby data zadali nebo upravili v systému v počítači.
Od konce září hygienikům výrazně pomáhají studenti Univerzity Tomáše Bati. Škola otevřela krizová call centra ve Zlíně i v Uherském Hradišti, která fungují každý den včetně víkendů. Desítky studentů z různých fakult obvolávají lidi, kteří přišli do kontaktu s pozitivně testovaným a oznamují jim karanténu. Denně vyřeší stovky kontaktů.