Jmelí se během posledních let rozšiřuje a postiženy jsou stovky stromů. V Uherském Hradišti jmelí napadá zejména staré, oslabené stromy listnatých dřevin.
„Nejvíce jsou zasaženy lokality právě s výskytem těchto starších stromů, například lokalita Štěpnice nebo ulice Jiřího z Poděbrad,“ informoval mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma.
Ve Zlíně jmelí ohrožuje stromy podél Dřevnice, které tvoří významný krajinný prvek. Další značně zasaženou lokalitou je centrální část města. V sadě Svobody, parku Komenského či Univerzitním parku je napadena jmelím většina stromů.
„Ve Zlíně se odhadem jedná o deset procent stromů z celkového množství. Napadeny jsou především domácí listnaté stromy, nejvíce zastoupenými druhy jsou lípy, javory, habry, topoly,“ upřesnil mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.
Rozvětvené keříky jmelí nehubí stromy rychle, ale pozvolna jim odsávají živiny. Pokud se rozrostou, mohou kvůli velké hmotnosti způsobit lámání větví.
„Jmelí je poloparazit, který odebírá stromu důležité minerální látky a vodu a při jeho velkém napadení hrozí stromu úplné uschnutí,“ upozornil správce městské zeleně na vsetínské radnici Petr Mikulík.
Právě ve Vsetíně, kde jmelí napadá stromy především v parcích a podél řeky Bečvy, zkoušeli v minulých letech speciální postřiky. Zásadní výsledky to ale nepřineslo. „Po aplikaci postřiku došlo jen k částečnému odumření jmelí,“ zmínil Mikulík.
Nejúčinnější byla kombinace odstranění jmelí ořezem a postřiku jen na zbytek stonku po jmelí.
Za neustálé rozšiřování jmelí mohou drozdovití ptáci, kteří se bílými či nažloutlými plody rostliny živí. Semínka pak přenášejí ze stromu na strom ve svém trusu, ale i přilepená na nohách.
Revoluční postřik se napoprvé osvědčil
Problémem je, že dosud neexistuje efektivní metoda, jak se jmelí zbavit. Většina měst je odstraňuje ořezáním, čímž ovšem stromům uleví jen dočasně. Odborníci tvrdí, že ořez je vhodný jen v případech mírného zasažení stromů.
„V případech, kdy je dřevina jmelím zasažena silně nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl zásadně poškozen i hostitelský strom,“ poznamenal arborista Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity v Brně.
Ten se svými kolegy několik let hledal způsob, jak si se jmelím poradit. Letošní zimu vyzkoušeli novou metodu. Místo aby jmelí zničili, aplikovali na něj přípravek, který rostlinu nabudí k růstu.
„Jmelí je stále zelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou zpravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro rostlinku jmelí obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek.
Pokud se tedy přes zimu jmelí stimuluje k růstu, nemá dostatečný přísun vody a živin, díky čemuž postupně odumírá. Odborníci v zimě zkoušeli postřik na 40 stromech ve Zlíně a Přerově a výsledky jsou velmi nadějné – odumřelo 90 procent postříkaného jmelí.
Podle zahradní architekty Lenky Křesadlové z Národního památkového ústavu v Kroměříži je však třeba udělat u každého nově používaného preparátu několikaleté důkladné testy. Ty mají potvrdit, že postřik nemá negativní vliv na samotné napadené dřeviny.
„Může trvat několik let, než se ukáže, že látka může poškodit strom. I negativní věci se totiž projevují s velkým zpožděním. Je potřeba dělat testy, zkoušet to opakovaně. Až se v dlouhodobém horizontu ukáže, že je látka účinná a stromům neškodí, můžeme ji začít masově využívat,“ naznačila Křesadlová.
Jmelí je podle ní velký problém, kvůli němuž se každoročně kácejí i cenné stromy v kroměřížských zahradách.
„Často jde o souhru stresových faktorů: sucho, škůdci, jako je kůrovec, jmelí. Stromy pak ztrácejí vitalitu, až nakonec bohužel nezbyde než je pokácet. Snažíme se je pak nahrazovat novou výsadbou,“ dodala Křesadlová.
V Kroměříži zatím se jmelím bojují pouze ořezy. Před Vánocemi někdy spolupracují i s firmami, které ořezané jmelí prodávají jako dekoraci.