Přestože výrobní podniky, obchody či restaurace musely být během nouzového stavu na jaře zavřené, stavební firmy se snažily v práci pokračovat. Z velké části se to dařilo také společnosti PSG se sídlem v Otrokovicích. Co bude dál, se dá ale jen těžko odhadovat.

„Nouzový stav nastal naprosto nečekaně. Měli jsme závazky vůči investorům, které jsme chtěli dodržet. Všechny projekty jsme navzdory nouzovému stavu dokončili. Naším dlouhodobým krédem totiž je, že ze staveb neutíkáme. Před pár dny jsme třeba předávali stavbu akvaparku ve Velkých Karlovicích nebo novou základní školu v Čelákovicích,“ přiblížil ředitel PSG Construction Jaroslav Ševela.

Byly stavby, které jste přerušovali?
Někde jsme měli problémy s tím, že naši subdodavatelé ze Slovenska nebo z Polska nemohli při nouzovém stavu přejíždět hranice, dokázali jsme je ale nahradit. Dalším subdodavatelům jsme nabízeli rychlé úhrady faktur, aby měli i v těžké době hotovost a mohli ji použít. Objevily se i případy, že jiní generální dodavatelé stavby zastavili a jejich subdodavatelé přišli k nám s tím, že práce pro nás udělají dříve a rychleji. Nouzovým stavem jsme prošli docela dobře. Teprve teď se ale ukáže, jak jsou stavební firmy silné, a může se stát, že některé z nich skončí.

Pro vás je klíčové, abyste měli dost zakázek. Máte je?
V posledních měsících z důvodu celkové nejistoty ubývají nebo jsou odsouvány stavební záměry zejména soukromých investorů. V minulosti jsme měli obchodní strategii zaměřenou ze zhruba tří čtvrtin na privátní sektor. Ten ale současný stav negativně postihl. Například firmy napojené na automotive, které jsou naším významným partnerem, své záměry odkládají. Proto jsme museli obchodní přístup změnit a rozšiřujeme portfolio veřejných zakázek pro stát, kraje, města a obce.

Nebudou ale šetřit také města či stát?
Na stavebním trhu nyní panuje nejistota a nepředvídatelnost. Města zvažují, co si mohou dovolit. Totéž soukromí investoři. Bylo by ale smrtonosnou pastí, kdyby se zastavily veřejné investice do občanské infrastruktury, kterou v naší zemi potřebujeme zlepšovat. Nebojím se tedy, že by práce nebyla, ale musíme se adaptovat na nové podmínky. Ve stavebnictví je důležité plánování, ale také rychlá reakce na změnu situace.

Je teď náročnější ve veřejné soutěži uspět třeba i proto, že jsou větší tlaky na cenu?
Nastává obrovský konkurenční boj. Ceny se dostávají na úroveň let 2012 či 2013, kdy se soutěžilo za 70 procent předpokládané hodnoty zakázky. Aby dnes firmy získaly zakázku, jdou na hranici a někdy i pod hranici rentability. To je špatně nejen pro firmy, ale pro celý trh.

Vezmete zakázku, u níž bude nulový zisk?
Vždy jsme pečlivě dělali kalkulaci každé zakázky. Musíme přesně vědět, jaké jsou náklady. V určitých případech je pak nula velmi dobrá, zajistí práci, cash flow nebo referenci, pokud takovou stavbu potřebujete do svého portfolia. Nemůže to ale být dlouhodobě.

Dospěla situace k tomu, že nula bude dobrá?
Situace směřuje k tomu, že u některých zakázek lze uvažovat o tom, že i nula je dobrá. Naším cílem je ale vykazovat přiměřený zisk, což je základem každého podnikání. A musíme hledat cesty, jak toho dosáhnout při zachování kvality požadované zákazníkem. Musíme hledat úspory uvnitř procesů na stavbě a být efektivní.

Nemáte problém s nedostatkem zaměstnanců, když tady stále není tolik zahraničních dělníků a řemeslníků je dlouhodobě málo?
Stavby řídíme projektově a našimi zaměstnanci na nich zajistíme jenom část činností. Zbytek obstarávají naši subdodavatelé. Přijali jsme ale opatření, kterým nyní, až na specifické výjimky, zastavujeme nábor nových zaměstnanců. Poslední dva roky jsme přijímali nové lidi: dělníky, techniky, elektrikáře. Docela jsme rostli. Teď ale nechci brát člověka, kterého za půl roku propustím s tím, že se nám nepodařilo naplnit zakázkový plán. Pokud jde o dělníky, je situace dlouhodobě problematická v celé republice. Je jich nedostatek.

Z jaké části máte druhou půlku letošního roku a příští rok pokrytý zakázkami?
Na letošní rok nám zbývá ke splnění plánu asi 15 až 20 procent. Řada výběrových řízení ale ještě není uzavřena, a když v části z nich uspějeme, čemuž věřím, letošní rok naplníme. Na příští rok máme již nyní naplněnost 45 procent. Myslím si ale, že to bude zlomové období. Ukáže se, jestli bude dost zakázek z veřejného sektoru a jestli soukromé firmy ustojí horší ekonomickou situaci.

A co zahraniční zakázky? Stojíte o ně?
Od roku 2016 jsme v zahraničí přestali až na drobné výjimky stavět. Chceme působit jen v České republice a na Slovensku. Pro zahraniční investory pracujeme tady. Například pro jednoho z Jihoafrické republiky jsme postavili ve Znojmě provoz na výrobu netkaných textilií. Stavěli jsme pro něj i v Egyptě a na další stavbu do Jihoafrické republiky si pak vyžádal našeho technika, aby mu zajistil stavební dozor. V Holešově jsme vybudovali velkou halu pro japonského investora, ve Vsetíně pro rakouského, v Kolíně pro americko-korejského a těch příkladů by bylo více.

Proč nechcete působit v zahraničí, když vaše firma má zkušenosti z Ruska i Afriky?
Situace na trhu se mění. Dnes už není doba jako před 20 a 30 lety, kdy se vyvážel materiál i dělníci. Dnes se vyvážejí spíš nápady a myšlenky, případně několik profesionálů, kteří pomáhají stavět jinde. Když jsem před 25 lety rozjížděl práci pro PSG v Rusku, posílali jsme z Otrokovic kontejnery s materiálem na Sibiř. Ta doba je pryč a my chceme být silní doma.

Aktuálně je PSG generálním sponzorem zlínského hokeje. Mění se něco ve vašem přístupu ke sportu?
Snažíme se jít do hokeje aktivně, jako generální partner máme čerstvě podepsanou smlouvu na letošní sezonu s opcí na tu další. Když se ale nalezne partner, který bude připraven dát větší částku, rádi s ním budeme jednat. Ale pouze tehdy, když to bude znamenat dlouhodobou spolupráci s klubem jako v našem případě. Letos máme také podepsánu smlouvu jako hlavní partner mládeže, jejíž rozvoj považujeme za zásadně důležitý.

Dovedete si představit, že by se hrál hokej bez diváků, což od nové sezony reálně hrozí?
Bylo by to problematické, hlavně pro klub. Nedovedu si představit, jak by to fungovalo především ekonomicky. Hrát před prázdnými tribunami by bylo špatné, i když by se tak pár zápasů odehrát dalo. Dlouhodobě by to ale nešlo, hlavně kvůli ekonomickému hledisku.

Chystáte se k podpoře dalších sportů?
Ukončili jsme spolupráci s biatlonovou reprezentací a jsme spíše aktivní v regionu. Podporujeme třeba zlínskou házenou a florbalisty Otrokovic a některé menší projekty.

Získali jste krajské ocenění Férový zaměstnavatel. Můžete upřesnit, za co přesně a co to pro vás znamená?
Šlo o anketu vyhlášenou Zlínským krajem a hospodářskou komorou s velmi podrobným hodnocením firem. První místo je nezávislým důkazem a zprávou našim stávajícím i potenciálním zaměstnancům, že naši personální politiku neděláme špatně. Víme, že bychom měli lidi motivovat a také jim něco dávat. Máme třeba celkem osmnáct zaměstnaneckých benefitů. Naši lidé mají pružnou pracovní dobu, nepoužívají kontrolky, je to na bázi důvěry. Přijít mohou mezi 6. a 9. hodinou ranní, odejít mezi 14. až 18. hodinou. Nápoje na pracovišti mají zdarma, mohou využívat služební auta pro osobní účely. A věříme, že dalším bonusem je příjemné pracovní prostředí.