Moravský „Tádž Mahal“ vznikl ze žalu, holešovský unikát nyní restaurují

  10:32
Unikátní Černá kaple, která je součástí holešovského kostela, prochází rozsáhlou opravou. Poněkud opomíjený skvost je díky sochařské výzdobě nejvzácnější památkou ve městě. Dílo někdejšího sochařského mistra Gottfrieda Fritsche bude několik let ošetřovat restaurátor, pro veřejnost se však kaple neuzavře.

Když hraběti Janu Antonínovi z Rottalu zemřela jeho milovaná manželka, zachvátil jej nesmírný žal. Díky tomu však v polovině 18. století vznikla v Holešově výjimečná stavba, která nemá v Evropě obdoby.

Řeč je o Černé kapli, poněkud přehlížené památce, která je součástí zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie. Prostor s unikátní výzdobou se nedávno začal restaurovat, což potrvá několik let.

„Jde jednoznačně o nejvzácnější památku ve městě,“ popisuje holešovský historik Karel Bartošek kapli, které se někdy říká „moravský Tádž Mahal“. Také věhlasný monumentální pomník v Indii nechal vystavět tamní velmož na památku předčasně zesnulé ženy.

Historik Karel Bartošek ukazuje jeden z oltářů v Černé kapli.

Hrabě z Rottalu na stavbě Černé kaple nešetřil. „Mohl si to dovolit, patřila mu panství na celé východní Moravě,“ připomíná Bartošek.

Památku zkrášluje černý a šedý mramor, bílé sochy a zlatá výzdoba. Jen peníze a použitý materiál z ní však tolik ceněný skvost nedělají.

Jedinečné dílo bouřlivého génia

Důležitější totiž bylo, že Rottal získal pro stavbu Gottfrieda Fritsche, tehdy jednoho z nejuznávanějších sochařů v Evropě.

„Ten působil ve Vídni, kde ho považovali za génia. Ale protože měl prudkou povahu a v souboji zabil svého soka, uprchl se schovat na Moravu,“ líčí historik.

Rottal Fritsche přemluvil (a pravděpodobně přeplatil), aby udělal své poslední velkolepé dílo. „Celé je to vlastně jedno sousoší, do něhož mohou návštěvníci nahlédnout zevnitř.“

Progresivní Fritsch zde navíc střídal umělecké slohy. Oltář, jehož centrem jsou duše v očistci, je barokního rázu. Sochy Rottala a jeho manželky jsou v rokokovém stylu a oltář s Kristem v Getsemanské zahradě je klasicistním dílem.

„Dost možná vůbec prvním na světě, protože autor v tomto předběhl dobu. Působí to klidně a melancholicky,“ shrnul Bartošek.

Záhada Tizianova obrazu

Tradovalo se, že součástí unikátních prostor byl kdysi i obraz ukřižovaného Krista od slavného renesančního malíře Tiziana. Později však při restaurování odhalili, že autor obrazu použil takzvanou pruskou modř, která se v Tizianově době nepoužívala. Plátno navíc působilo dojmem, že bylo do rámu poněkud násilně vmáčknuto. „Dokonce bych věřil tomu, že Tizian tu skutečně visel a tento obraz jej měl nahradit,“ uvažuje Bartošek.

Perličkou je také fakt, že pod kaplí se nachází krypta, kde byli Rottalové pohřbeni. Za další tři generace, kdy zdejšímu panství vládli Wrbnové, tu objevili ještě jednu, středověkou kryptu a obě nechali propojit. „Krypta je návštěvníkům nepřístupná, z praktických i pietních důvodů. Otevírá se jednou za pár let kvůli deratizaci,“ vysvětlil Bartošek.

Restaurátor Filip Novotný během oprav ošetří a vyspraví sochy. „Na první pohled se to nezdá, ale jsou už ve špatném stavu a hrozilo, že by se začaly rozpadat,“ upozornil historik. „Naposledy byly opravovány těsně po druhé světové válce a v tehdejší bídě se na to použily nevhodné materiály.“

Opravy se mohou protáhnout na několik let a celkově by si měly vyžádat okolo pěti milionů. Návštěvníci se však při prohlídkách do kaple dostanou i během rekonstrukce. „Nechceme jim v tom bránit, naopak myslím, že toto geniální dílo bychom měli propagovat ještě více,“ doplnil Bartošek.