Zlínští kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality obvinili sedmatřicetiletou ženu ze Slušovic a osmadvacetiletou ženu ze Zlína ze spáchání neoprávněného provozování hazardní hry.
Dosud netrestaným ženám hrozí za tento trestný čin až tříletý trest odnětí svobody. Dipování provozovaly v letech 2018 a 2019.
„Žena vystavila na svém profilu jakékoli zboží (v tomto případě šlo většinou o luxusní svíčky) jako výhru. Poté vypsala počet losů, tzv. dipů, které si zájemci o vystavené zboží mohli zakoupit za předem stanovenou částku od 30 do 200 korun za jeden dip,“ popisuje princip nepovolené tomboly zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Peníze za zakoupené dipy (losy) označené čísly odeslali zájemci na bankovní účet ženy, která zboží vystavila. Jakmile všechny dipy prodala, vylosovala žena jedno číslo a výherci poté předmět zaslala. Suma, kterou od zájemců získala, většinou převyšovala cenu předmětu.
„Podle stanoviska Ministerstva financí České republiky z roku 2018 lze dipování podřadit pod druh hazardní hry, přičemž provozovatelem hazardních her může být pouze právnická osoba. Fyzické osobě nelze povolení vydat,“ upozornila Kozumplíková.
Kriminalisté se podle ní v souvislosti s touto trestnou činností zabývají i dalšími případy na Zlínsku.
Chybí kontrola férovosti
Dipování se nejčastěji účastní matky na mateřské dovolené. Hlavní cenou je něco hodnotnějšího, například dražší kosmetika, kabelka nebo šátek.
Problém je v tom, že takové losování na sociálních sítích, nejčastěji ve facebookových skupinách, nepodléhá žádné kontrole ministerstva financí a jeho provozovatelky k činnosti nemají povolení. A protože vykazuje veškeré znaky hazardní hry, povolení k provozování mít musí.
Bez povolení tak nikdo nemůže zaručit, že losování je opravdu náhodné a soutěžící nejsou podváděni. Ani když tvrdí, že losování natočí na video. Své výdělky navíc organizátorky nedaní.
Za porušení zákona o hazardních hrách hrozí těmto lidem také pokuta až 50 milionů korun.
„Zároveň přichází v úvahu i podání trestního oznámení, a to v situaci, kdy by bylo možné se domnívat, že osoba páchá trestný čin - například pokud by se jednalo o podvod, provozování ve větším rozsahu a podobně,“ uvedlo už dříve pro iDNES.cz ministerstvo financí.