Všechny tři cesty přitom na sebe navazují. V případě dálničního přivaděče se kraj dostal do situace, že si musí vyřídit nové řízení EIA, v němž se posuzuje dopad stavby na životní prostředí.
„Povolovací proces je bohužel opět na začátku. Významně nám to komplikuje situaci. Je to nepříjemné, ale musíme se s tím vypořádat,“ konstatoval zástupce vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství zlínského krajského úřadu Pavel Kavan.
Dokumentace EIA včetně všech souvisejících průzkumů by měla být zpracovaná v září letošního roku. Pak bude probíhat samotné řízení EIA.
„Těžko říci, jak dlouho. Stavební povolení bychom chtěli získat v roce 2024 a v roce 2025 bychom zahájili stavbu,“ řekl Kavan. Řízení EIA může trvat několik měsíců, ale i let. Teprve pak bude moci kraj zažádat o územní rozhodnutí. Předtím bude muset aktualizovat dokumentaci, protože už neodpovídá platným vyhláškám.
Důvodem zpracování nového řízení EIA jsou z velké části připomínky ekologických spolků, které se týkají Fryštáckého potoka. Ten teče z Fryštáku do Zlína podél stávající silnice, jež se úpravami změní na dálniční přivaděč.
„Nová silnice byla navržena tak, aby se potoka dotýkala co nejméně. Vzhledem k poloze současné silnice, po jejíž pravé straně je ve směru Fryšták–Zlín příkrý zalesněný svah a po levé straně ji lemuje Fryštácký potok, není možné stavební úpravy navrhnout jinak. EIA má posoudit, jestli je zásah do potoka stavbou akceptovatelný,“ přiblížil Kavan.
Námitky do řízení podaly například spolky Egeria a Děti Země. Týkají se nedostatků a rozporů u identifikace vlivů cesty na potok.
Jedna obstrukce za druhou
„Děti Země a místní spolky současně navrhly vypracovat variantu, která umožní pravý břeh potoka a jeho porost zachovat, to znamená silnici posunout více na západ,“ naznačil předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik. „Spolky a veřejnost nyní čekají na předložení dokumentace, aby ji mohly připomínkovat.“
Zlínský kraj přichystal s ministerstvem dopravy memorandum, na jehož základě chce jednat se spolky i v rámci povolovacích řízení u dálnic, jichž se přímo neúčastní. Může to být způsob, jak předejít podobným komplikacím a zdržením.
„Je to další důvod, proč se spolky jednat, je to z jejich strany jedna obstrukce za druhou. Budeme chtít, ať nám řeknou konkrétní problémy, které ke stavbám mají. Přivaděč je velmi důležitý,“ zmínil náměstek hejtmana přes dopravu Radek Doležel.
„Děti Země neřeší, zda je nutné velkokapacitní silnici postavit, ale aby její vlivy na životní prostředí byly správně posouzeny a byly předloženy reálné zmírňující a kompenzační opatření,“ podotkl Patrik.
Situace kolem přivaděče tak do značné míry kopíruje tu u dálnice D49 z Hulína do Fryštáku i obchvatu Zálešné. V případě dálnice spolky dříve napadaly zásah do území, kde žil chráněný křeček. Aktuálně řeší jejich obsáhlá odvolání proti stavebnímu povolení rozkladová komise ministerstva dopravy.
V trase obchvatu žije ropucha a kudlanka
Pokud jde o obchvat Zálešné, tam se ekologové ohradili proti výjimkám k zásahu do území, kde žije více chráněných tvorů, například modrásek, ropucha nebo kudlanka. Na základě jejich připomínek ministerstvo životního prostředí povolení k zásahu do území zrušilo.
Dálniční přivaděč je navržený jako cesta o čtyřech jízdních pruzích, začíná na křižovatce, z níž se na silnici z Fryštáku do Zlína odbočuje do Kostelce. Tato křižovatka se semafory se změní na kruhový objezd. Nová cesta má skončit na křižovatce ulic Sokolská a Padělky IX ve Zlíně, tudy jezdí hodně řidičů od Fryštáku ke zlínské nemocnici a dál směrem na Vizovice.
„Přivaděč zkvalitní silniční propojení mezi dálnicí a městem Zlín,“ zdůraznil Kavan. Jeho součástí je přestavba stávajících zastávkových pruhů i točny městské hromadné dopravy na Vršavě, výstavba chodníků a cyklostezek, přeložky vedlejších cest a úpravy koryta Fryštáckého potoka.
Dálniční přivaděč měří 2,4 kilometru a má stát zhruba 750 milionů korun. Kraj by rád získal až 85 procent této částky z Evropské unie.