Pro řadu starostů je to novinka, o níž se dozvídají teprve v těchto dnech, a ještě není možné předjímat, jak jednání dopadnou. Krajská radní odpovědná za sociální služby Michaela Blahová se s nimi chystá projednat převod domovů pro seniory z kraje na města a obce. Na červencovém jednání ji tím pověřila krajská rada.
Týká se to pouze zařízení, která v současnosti zřizuje Zlínský kraj. Je jich celkem třináct a poskytují péči asi 1 300 lidem.
„Je to teprve záměr a zatím nemáme žádné konkrétní termíny převodu. Předpokládám, že do konce kalendářního roku budeme mapovat situaci a jednat se starosty,“ uvedla Blahová.
Kraj vychází ze striktního výkladu zákona, který říká, že je jeho povinností zajistit dostupnou síť sociálních služeb. „To neznamená je zřizovat,“ upozornila Blahová.
Sociální služby se nabízejí ve třech různých typech. Terénní jdou za klientem do domácnosti, do ambulantních klienti docházejí a pobytová zařízení zajišťují 24hodinovou péči. Ta je finančně nejnáročnější.
Tím, že se hejtmanství domovů pro seniory zbaví, se prý péče dostane blíž k lidem. Města mají být operativnější a nabízet právě takové služby, které jsou v daném místě potřebné. Obecným cílem pak je postupné snižování lůžek a nahrazování pobytové péče tak, aby se naplňoval trend dožití v domácím prostředí.
„Lidsky tomu naprosto rozumím a i finančně je to výhodnější. Ale zkušenosti z terénu nepotvrzují, že by se tuto vizi dařilo naplňovat,“ upozornil vsetínský starosta Jiří Růžička, podle něhož budou lůžková zařízení i nadále potřebná.
Růžička je jedním z těch, se kterými bude radní Blahová jednat. Ve městě nyní kraj zřizuje Domov pro seniory Jasenka.
„Je samozřejmě otázka, s jakým návrhem kraj přijde, ale moc reálně převod nevidím,“ podotkl Růžička. Připomněl však, že o záměru slyší poprvé a nemá podrobnější informace.
Nicméně město nezřizuje vůbec žádnou sociální službu a nemá v úmyslu tento stav měnit. Už na přelomu tisíciletí převzaly zdejší sociální služby neziskové organizace a charity. Vsetín by tedy musel zřídit zcela novou příspěvkovou organizaci, která by se domova pro seniory ujala.
Pro menší obce by šlo o zátěž
Technické detaily převodů zatím kraj nezveřejnil, podle Blahové je možných řešení několik a bude záležet na dohodě se starosty. Jisté však je, že velkou zátěží je pro zřizovatele už samotná péče o budovy.
„Rozumím tomu, že se starostové budou bránit. Finančně je to hodně náročné,“ konstatovala starostka Otrokovic Hana Večerková.
Město má s provozováním domova pro seniory letité zkušenosti a co se odborného zajištění týká, nemá s tím potíže.
Horší je to s neustálým sháněním financí. Provoz sociálních služeb je závislý na více zdrojích, tím zásadním je ale stát. Zařízení žádají o příspěvek prostřednictvím kraje. Na tom by se ani po převodu nic neměnilo. Kraj žádá o peníze pro všechny sociální služby na svém území, ať je provozuje sám, jsou městské, nebo pod hlavičkou neziskové organizace. Nikdy však není dopředu jisté, zda přijde obnos v plné výši.
„Pokud je výpadek, pak ho musíme překrýt,“ sdělila Večerková. Takovou situaci řeší i letos. Finančně službám pomáhá rovněž hejtmanství ze svého rozpočtu.
Plánované převody se však týkají i malých obcí, namátkou Nezdenic s necelými 800 obyvateli. Zlínský kraj tady zřizuje domov pro seniory s kapacitou 160 lůžek, který stahuje klienty ze širokého okolí, včetně například Uherského Brodu.
„Neumím si představit, jak by to taková obec mohla zvládnout,“ reagoval uherskobrodský místostarosta Petr Vrána, který zodpovídá za městské finance i sociální oblast. „Je to naprosto nadregionální zařízení a jako takové by ho měl spravovat kraj, ne-li stát, ale rozhodně ne malá obec,“ dodal Vrána.
Ze 13 krajských domovů jich je osm umístěno právě v obcích. Okolní sídla mají na provoz zařízení přispívat, pokud v něm žijí jejich obyvatelé. Jenže to není povinnost ukotvená v zákoně, a pokud to odmítnou, bude muset celé zařízení „táhnout“ domovská obec.