Za své úsilí a úspěch navzdory překážkám se stal držitelem prestižní Ceny Wernera von Siemense, kterou odborníci udělují mladým studentům a vědcům. Porota mu předala zvláštní Ocenění za překonání překážek při studiu.
„Vítězství mi pomohlo k posílení sebejistoty a zvýšení sebevědomí,“ prohlásil Zaduban.
„Je to pozitivní zkušenost, beru ji jako motivaci k dalšímu studiu. Chci tím také dokázat, že i student s těžkým sluchovým postižením může být úspěšný.“
Dvaadvacetiletý student pochází z Dolního Němčí. Oba rodiče jsou také neslyšící a odmalička mu proto s učením pomáhali prarodiče. Když nastoupil na zlínskou univerzitu, nebyl si jistý, jestli to zvládne.
„Někdy přesně nerozumím obsahu vět a slov, mám problém sledovat práci ve skupině a držet pozornost s ostatními. Potíže mi dělají hlavně odborné výrazy, často si musím sám domýšlet a následně vyhledávat to, co jsem v hodině nezachytil,“ popsal úskalí studia se sluchovým postižením.
„Někdy mně také unikají důležité informace, například termíny testů nebo domácí úkoly. Proto potřebuji mít studijní materiály a veškeré podklady k výuce v písemné, nejlépe v elektronické podobě.“
Je tahounem celého ročníku
Vybral si obor, který ho baví. Na fakultě technologické studuje program procesní inženýrství, obor technologická zařízení.
„Odmalička mě zajímají technické věci a stroje,“ vysvětlil. „Lákala mne představa práce a pokusů v laboratořích a také to, že si rozšířím znalosti z matematiky a fyziky, což jsou mé oblíbené předměty.“
Studium ho nakonec pohltilo, je tahounem celého ročníku a jeho výsledky patří k těm nejlepším. Přitom nevyužívá ani všechny možnosti, které škola studentům s různými formami postižení nabízí v rámci Centra pro studenty se specifickými potřebami.
K dispozici má individuální studovnu se speciálním technickým vybavením, může také ve výuce využívat tlumočníka do znakového jazyka, zapisovatelský servis, titulkování videodokumentů nebo digitalizaci studijních materiálů.
Odezírání je v době roušek téměř nemožné
„Jsem většinou odkázaný na odezírání, což je náročný psychický proces, kdy musím vynaložit mnohem více energie, pozornosti a času na zpracování informací než moji spolužáci,“ upozornil Zaduban.
„Sedím vždy v blízkosti vyučujících, abych výkladu lépe rozuměl. V dnešní době, kdy všichni nosíme roušky a máme zakrytá ústa, je však odezírání velmi ztížené, řekl bych téměř nemožné.“
Až vysokou školu dostuduje, chce pracovat jako strojírenský konstruktér. Například v automobilovém nebo leteckém průmyslu.
Cena Wernera von Siemense patří svým rozsahem a výší finančních odměn pro vítěze mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v České republice. Letos se udělovala potřiadvacáté.