iDNES.cz

Stezka po stopách věrozvěstů by měla vést z Velehradu do Soluně i Říma

  17:10
Značená trasa, která vede poutníky po místech spjatých s činností Cyrila a Metoděje a obdobím Velké Moravy, se stále více rozšiřuje. V budoucnu má propojit velkou část Evropy.

Na směrovkách Klubu českých turistů je Cyrilometodějská stezka označená bílým logem v modrém pozadí. | foto: Cyrilometodějská stezka

Na velehradské Dny lidí dobré vůle dorazil už počtvrté. Martin Halašta z Opavy se těšil na setkání s přáteli a hlavní mši. Lákala jej možnost prohlédnout si na vlastní oči palladium země české, relikvii, kterou na Velehradě při největší cyrilometodějské slavnosti u nás mimořádně vystavovali.

Letos poprvé však místo tradiční dopravy vlakem upřednostnil pěší výlet po nově vyznačené cyrilometodějské stezce.

„Udělal jsem si čtyřdenní výpravu z Rožnova. Zdejší kraj příliš neznám, takže to pro mě bylo zajímavé,“ pochvaloval si Halašta.

Cestou se zastavil na Hostýně, hradě Lukov nebo v Archeoskanzenu Modrá. „Šlo se mi dobře, strach mi nahnala jen jedna hrozivá bouřka,“ usmíval se.

Cyrilometodějská stezka by v budoucnu měla podobných výletníků lákat víc. Unikátní projekt, který se zrodil ve Zlínském kraji před šesti lety, se podařilo do praxe uvést loni, kdy Klub českých turistů vyznačil přes 300 kilometrů tras. Nyní už má stezka o dalších sto kilometrů více a stále se rozšiřuje.

„Tuto trasu značíme samolepkami na stávající směrovky na současných turistických trasách,“ vysvětlil předseda krajské komise značení Drahomír Makyča.

„Konečně jsme vyšli z virtuální reality, začali pracovat přímo v terénu, a poutníci tak mohou jednotlivé úseky využívat,“ uvedl krajský radní pro oblast cestovního ruchu Jan Pijáček.

Stezka je koncipována tak, aby mezi jednotlivými zajímavostmi na trase bylo patnáct až dvacet kilometrů.

„Takovou vzdálenost ujde člověk lehkým tempem během jednoho dne. Výhodou je, že nemusíte na stezku nastoupit v jednom bodě a jít do dalšího. Každý si vybere, které části chce absolvovat, stezka je navíc obousměrná,“ řekl Pijáček.

Smyslem je provést zájemce po stopách svatých Cyrila a Metoděje a ukázat památky, jež s jejich příchodem na Moravu souvisejí. Nejde jen o spirituální rovinu jako na některých jiných poutních trasách. Stezka má také ukázat zajímavou architekturu a přírodu.

Jako bonus obsahuje kalendárium. Pokud člověk naplánuje výlet na konkrétní dobu, může v jednotlivých místech navštívit zajímavé kulturní a společenské akce, jako jsou třeba právě Dny lidí dobré vůle na Velehradě.

Velehrad jako cyrilometodějské poutní místo s řadou památek je hlavní křižovatkou stezky. Vedou sem úseky z Pusteven, Vranova u Brna a nejnověji také ze Skalky nad Váhom v Nitranském kraji.

„Pro zdejší turistiku je to velmi přínosné. Dobré je, že lidé chodí pěšky, případně jezdí na kole. Není to o automobilismu a těžké dopravě,“ podotkl velehradský starosta Aleš Mergental.

Samotné vyznačení trasy však nestačí, dalším úkolem pro jednotlivá města a obce bude zajistit poutníkům další zázemí.

„Snažíme se pracovat na dalším rozvoji, vytvořit dobré podmínky, co se týče ubytování, stravování, dopravy a podobně,“ dodal Mergental.

Chtějí trasu až do Soluně a Říma

Zlínský kraj už nyní jedná o nových úsecích. V roce 2021 by měla být vyznačena část, která propojí Velehrad s Tetínem. Právě v tomto poutním místě u Berouna byla před 1100 lety zavražděna svatá Ludmila. „Tetín se tak stane nejzápadnějším místem na stezce,“ potvrdil Pijáček.

Jinak se stezka bude ubírat spíše jižním směrem a v budoucnu by měla propojit řadu evropských států, v nichž ctí cyrilometodějskou tradici. Nejdále jsou na Slovensku, kde se pracuje na úsecích v Trenčínském, Žilinském i Bratislavském kraji.

„V Trenčínském kraji cesta propojí významné archeologické lokality, slovanská hradiska a mohylníky, jako například Pobedim, a také poutnická místa, jako je Skalka nad Váhom,“ konstatovala za slovenskou stranu členka řídicího výboru celého projektu Eva Frývaldská.

Zástupci Zlínského kraje jednají rovněž s Maďary, Chorvaty či Bulhary. Před pár dny probíral kulturní stezku na Velehradě bývalý makedonský prezident Gjorge Ivanov s nejvyšším představitelem makedonské církve.

„Postupně tak navazujeme kontakty, abychom trasu mohli v jižním směru dovést až do Soluně a do Říma. Je to ale dlouhodobý cíl, který může trvat mnoho a mnoho let,“ naznačil Pijáček, podle něhož stezka kraji pomůže.

„Přispěje ke zviditelnění konkrétních míst, ale hlavní nosné téma je ukázat lidem odkaz věrozvěstů,“ dodal.

Pouť na Velehradě v roce 2018

5. července 2018

zpět na článek