Jižní strana zlínského náměstí Míru, tam kde je dnes parčík s fontánou, bývala zastavěna až do 30. let 20. století blokem domů. K největším z nich patřil dům U Anděla, kde se nacházel proslulý hostinec, ale především to bývalo kulturní a společenské centru města. Až do konce 19. století, kdy byla opodál otevřena nová a na zlínské poměry velmi honosná budova Záložny.
Právě v sále nacházejícím se v prvním patře hostince U Anděla, někdy byl taky nazývaný U Zlatého anděla, se v únoru 1886 konala ustavující schůze Čtenářského spolku ve Zlíně.
„Tato událost před 140 lety položila základy organizovaného čtenářství ve městě a stála u zrodu tradice, z níž se později vyvinulo moderní veřejné knihovnictví,“ podotkl současný ředitel zlínské Krajské knihovny Františka Bartoše Jan Kaňka.
Čtenářský spolek patřil k nejstarším doloženým spolkům ve Zlíně. Při svém vzniku měl 52 členů a jeho cílem nebylo jenom shromažďování knih, ale celkové kulturní povznesení místní společnosti.
Knihovna digitalizovala historické perly. Čtenáři se k nim dostanou i doma |
Stanovy kladly důraz na vzdělávání a společenský život prostřednictvím knihovny, četby časopisů, pořádání přednášek, hudby, divadla i společných výletů.
Zakladatelé měli za to, že za stagnaci města a úpadek řemesel může nevzdělanost. A to chtěli změnit. „Hlavní příčinou klesání je nedostatečné sebevzdělávání a netečnosť ku vymoženostem novověkým,“ pronesl podle zápisu na zakládající schůzi zlínský učitel Jeřábek.
Městské zastupitelstvo předalo spolku knihy
„Poněvadž nejpřístupnější prostředek vzdělávací jsou dobré knihy, ve kterých o všech věcech pokroku známosti uloženy jsou, doporučuje se pilné čtení knih odborných, kterých, poněvadž jednotlivec si jich opatřiti nemůže, má se občanům dostati zřízením spolku čtenářského,“ vysvětlil učitel.
Dalším z iniciátorů založení spolku byl tehdejší starosta Mikuláš Kašpárek. Ten se později zasloužil o vybudování měšťanské školy, dnešní budova Zlínského klubu 204.
Na Štědrý den roku 1885 sepsali členové zakládajícího výboru oficiální žádost o zřízení spolku, a tu společně se stanovami poslali na okresní hejtmanství v Uherském Hradišti, odkud putovala na moravské místodržitelství do Brna, které mělo pravomoc ji schválit.
Přestěhováno. Knihy už čekají na čtenáře v baťovském areálu |
Právě tam 31. prosince 1885 padlo rozhodnutí, že čtenářský spolek ve Zlíně může vzniknout. Oficiální oznámení dorazilo do Zlína 8. ledna 1886. Valná hromada konaná 2. února 1886 pak spolek formálně založila.
Dalším krokem bylo rozhodnutí zlínského zastupitelstva z 11. března 1886, kterým byl dosud neveřejný soubor knih vlastněný radnicí předán do správy spolku.
„Tento fond se stal základem knihovny, jež se postupně rozrůstala a získávala stále širší okruh čtenářů. Na přelomu století již knihovna evidovala stovky svazků a tisíce výpůjček a v roce 1905 byla oficiálně označena jako veřejná knihovna s pravidelnou finanční podporou města,“ uvedl Kaňka.
Holešov předběhl Zlín o čtvrt století
Zcela do správy města byla tato knihovna převedena 24. června 1921, kdy vznikla Městská knihovna ve Zlíně. „Od založení Čtenářského spolku v roce 1886 vede nepřerušená linie vývoje knihovnických služeb až k dnešní krajské knihovně,“ dodal ředitel.
To, co tehdy vzniklo jako občanská iniciativa několika desítek lidí, se postupně proměnilo v instituci regionálního významu. „Tuto tradici považujeme za důležitou součást identity naší knihovny.“
Nebyl to první pokus o založení čtenářského spolku ve Zlíně. Už v roce 1864 o to usiloval tehdejší starosta Tomáš Tlusták na popud zlínského rodáka, etnografa a jazykovědce Františka Bartoše. Jeho jméno dnes zlínská knihovna nese.
Nejpilnější čtenáře má Zlínský kraj, vede žebříček knihoven v zemi |
Nutno říct, že Zlín byl se vzděláváním svých občanů oproti jiným městům hodně pozadu. Přesněji řečeno o čtvrt století. Čtenářský spolek v Holešově totiž zahájil svou činnost v srpnu 1861, byl tak zřejmě nejstarší na Moravě a do konce roku měl už 112 členů. V listopadu 1861 čtenářský spolek založili také ve Valašském Meziříčí.
V Kroměříži se v roce 1862 z německy orientovaného čtenářského sdružení Casino odtrhla část členů, kteří utvořili vlastní český čtenářský spolek, který dostal později jméno Občanská beseda.
Ve stejném roce byl spolek založen také v Uherském Hradišti. Tam už ovšem od roku 1848 nějaký čas fungovalo sdružení Lípa slovanská s vlastní slovanskou knihovnou.
