iDNES.cz

Od semínka po krásnou louku. Ochránci přírody mravenčí prací zdobí Beskydy

  8:26
Jsou tradiční ozdobou beskydské krajiny, ale v poslední době z některých míst zcela vymizely. Původní druhy rostlin, jako je mateřídouška nebo hvozdík, teď ochránci přírody z rožnovské organizace Salamandr vracejí na horské louky.

Ochránci přírody z ČSOP Salamandr vysazují na beskydské louky původní druhy rostlin. | foto: ČSOP Salamandr

Je to titěrná práce, která vyžaduje maximální trpělivost. Díky ní se však do Beskyd vracejí pestrobarevné louky plné původních květin a vzácných druhů hmyzu.

Ochránci přírody z organizace ČSOP Salamandr z Rožnova pod Radhoštěm totiž přišli s nápadem, jak vrátit zdejším lučním porostům pestrost.

„Na některých lokalitách se nehospodařilo i 30 až 50 let a semenná banka rostlin a kytek je vyčerpaná. Louky jsou tu chudší, zůstala na nich v podstatě jen tráva,“ vysvětluje Martin Krupa, který má projekt na starosti.

Se svými kolegy z druhově bohatších území sbírají semínka bylin a květin, nechávají je povyrůst a následně na opuštěné louky vysazují.

Do přírody tak vracejí například mateřídoušku obecnou, hvozdík kropenatý, chrpu luční nebo štírovník růžkatý.

„Vysazujeme takto i kokrhel menší, což je rostlina, která se přisává na trávy, rozvolňuje jejich porost a chystá prostor dalším bylinám,“ přibližuje Krupa.

„Je to druh, který nemá rád senoseč, proto z řady lokalit vymizel.“ Vypěstovat původní druhy je mravenčí práce. Ochránci totiž musejí vědět, kam přesně pro semínka jít, v jakou roční dobu je nasbírat a pak je napěstovat do několikacentimetrových rostlinek. Právě takové totiž mají největší šanci na uchycení.

Semena některých druhů by se sice dala koupit, ale tomu se ochranáři snaží vyhnout.

„Jednak nechceme osivo z jiných částí republiky a navíc cena některých druhů bylin je velmi vysoká. Třeba i deset tisíc za kilo,“ objasňuje ochránce přírody.

S vyčištěním semínek a vypěstováním rostlin výrazně pomáhají i odborníci z Výzkumné stanice travinářské v Zubří.

Už vzrostlejší rostlinky se pak vysazují v několika lokalitách. Část v údolí Vsetínské Bečvy od obce Hovězí po Velké Karlovice. Část potom na horských loukách v okolí Horní a Dolní Bečvy a radhošťského hřebene.

„Z botanického hlediska tam tyto druhy rostlin patří,“ zmiňuje Krupa. „Navíc jsou velmi důležité pro čmeláky, motýly a další hmyz.“

Projekt na obnovu pestrosti beskydských luk potrvá ještě tři roky, jen za letošní podzim chtějí ochránci přírody ze Salamandru vysadit 1,5 tisíce sazenic.

Souběžně se v Beskydech zaměřují ještě na další projekty – například spásání luk ovcemi nebo záchranu některých vzácných druhů motýlů v čele s modráskem černoskvrnným.

zpět na článek