Od otravy v Bečvě uplynul rok, dodnes není dořešená a budí emoce

  8:40
Od největší ekologické havárie na řece Bečvě uplynul rok. Za tu dobu rybáři založili v řece nový život, policie vznesením obvinění ukázala na možného pachatele a politici se přou o díry v současných zákonech.

Do kafilerie odvezli rybáři více než 40 tun ryb. Náprava škod v Bečvě potrvá roky. | foto: MAFRA, Zdeněk Němec

Na břehu řeky Bečvy ve valašskomeziříčské části Juřinka je živo. Vede tudy cyklostezka a lidé na ní možná zavadí pohledem o kameny, u kterých se stále trochu pění voda.

Možná to tak udělali i před rokem. Tehdy však pouhým okem nemohli rozpoznat, že z výpusti ve valašskomeziříčské části Juřinka zrovna vytékají smrtící kyanidy, které budou mít na svědomí téměř všechno živé v desítky kilometrů dlouhém úseku řeky. Rybáři museli odvézt do kafilerie přes 40 tun ryb.

Bečva tehdy nabízela řadu dnů jen obraz zkázy. O rok později je zase plná naděje.

„Vysadili jsme do ní statisíce plůdků, velké množství ročků i dvouleté a tříleté ryby,“ říká předseda místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. „Jenže otrava napáchala nedozírné škody na genofondu, hynuly nám tady až dvanáctileté ryby, velké štiky, candáti,“ dodal.

Bečva byla před otravou ve výborné kondici a potrvá roky, než se do ní vrátí. Například ostroretka dosahuje pohlavní zralosti zhruba v sedmi letech, teprve potom se může začít rozmnožovat.

Celá událost dodnes budí emoce. Policejní vyšetřování sice po devíti měsících vedlo ke sdělení obvinění konkrétnímu člověku a firmě, část lidí ale jeho výsledkům nevěří. Zpochybňují ho také místní rybáři nebo politici. V místě, kde došlo k havárii, sídlí valašskomeziříčská chemička Deza. Vyšetřování ale ukázalo na šestnáct kilometrů vzdálený průmyslový areál v Rožnově pod Radhoštěm.

Nejasnosti vedly ke vzniku sněmovní vyšetřovací komise složené z opozičních poslanců. V tuto chvíli už mají v ruce závěrečnou zprávu, její znění ladili před víkendem. Veřejně dostupná by mohla být už dnes. Komise také požádala předsedu Sněmovny o svolání mimořádné schůze.

„Dostali jsme k dispozici i výstupy, se kterými pracuje policie, a výsledky rozborů vody. Ukázalo se, že to, co zabíjelo v Bečvě, byl skutečně kyanid,“ řekl k závěrům vyšetřování poslanec a bývalý ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL). Vyvrátil tak dřívější prohlášení komise. Její členové v srpnu po jednání v sídle Zlínského kraje uvedli, že informace o kyanidech není jistá, protože výsledky rozborů do té doby neviděli.

Podle předběžných vyjádření je jasné, že závěry komise souzní s tím, co už dříve zaznělo z obou postižených krajů – Zlínského a Olomouckého. „Jdeme ještě víc do hloubky, ale s kraji se určitě shodujeme,“ uvedl zpravodaj závěrečné zprávy sněmovní vyšetřovací komise a poslanec Petr Gazdík (STAN).

„V mnoha ohledech jsou připomínky z krajů správné. Je nezbytné popsat jasná pravidla, podle kterých se má v případě havárie postupovat,“ doplnil Jurečka. Hejtmanství na jaře připomínkovala projednávanou novelu vodního zákona, která má napravit chyby, jež se v případě otravy na Bečvě řetězily jedna za druhou.

Zmatky kolem kompetencí

Problém s havárií začal už tím, že zrovna byla neděle. Kromě toho k ní došlo na samé hranici dvou krajů. Na zlínské straně vznikla a na olomoucké páchala škody. Rychleji než úřady reagovali rybáři a uhynulé ryby tahali z vody. Ta jim ale dráždila pokožku na rukách a někteří měli i dýchací potíže. Také veřejnost se o nebezpečí dozvěděla se zpožděním. V prvních hodinách po zjištění havárie totiž panovaly zmatky ohledně kompetencí.

„Jednotlivé složky nevěděly, co má kdo dělat. Nově zákon sice jasně říká, kdo má hlavní odpovědnost, jenže ji dává vodoprávnímu úřadu podle místa vzniku havárie. A to je chyba,“ konstatovala krajská radní odpovědná za životní prostředí Hana Ančincová (Piráti). „Vždyť v případě Bečvy neznáme skutečné místo dodnes,“ dodala. Společně s kolegou z olomouckého hejtmanství Martinem Šmídou navrhuje, aby odpovědnost padla na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP).

„Vodoprávní úřady nemají personální ani technické vybavení na to, aby podobnou situaci zvládly. Naproti tomu ČIŽP má celostátní působnost, potřebné zázemí a zejména přehled o rizikových provozech,“ vysvětlila Ančincová. O tom, jak bude vypadat nový vodní zákon, rozhodne Sněmovna až v novém složení po volbách.

Letos v červnu policie doručila obvinění společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejímu jednateli Oldřichu Havelkovi. Hrozí mu až pětileté vězení, firmě pak zákaz činnosti a pokuta. Skutky kvalifikovala jako poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Mimo jiné se opírá o znalecký posudek Jiřího Klicpery.

Nový monitoring kvality vody

Jeho odborné závěry jsou však další věcí, která budí rozpaky, protože o nich mluvil do médií dříve, než posudek dokončil a odevzdal. Havelka celou dobu odmítá, že by Energoaqua s havárií jakkoli souvisela. „Soudní znalec k tomu důkazy nemá,“ řekl před časem MF DNES.

Energoaqua provozuje čistírnu vod v průmyslovém areálu po Tesle v Rožnově pod Radhoštěm. Odtud vede šestnáct kilometrů dlouhé potrubí, které ústí do Bečvy ve valašskomeziříčské části Juřinka. Tady podle rozborů vody havárie začala. I tato informace však zadává příčiny k polemice.

Rybáři totiž pozorovali první uhynulé ryby níž po proudu řeky. S výsledky rozborů se tak rozchází o stovky metrů. S rozdíly se bude muset vypořádat až soud, obžalobu chce státní zástupce doplnit o další znalecké posudky. Spis však zřejmě do konce roku nestihne uzavřít a vyšetřování může nabrat zpoždění, protože jej nyní přezkoumá Krajské státní zastupitelství v Ostravě, jak v pátek uvedl server iRozhlas.cz.

Podnět na přezkum podala obhajoba, a to poté, co vsetínský státní zástupce Petr Bareš zamítl stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako nedůvodné. Žalobci tak prověří především okolnosti, za kterých byla z vypouštění nebezpečných látek obviněna firma Energoaqua a její šéf Havelka. Po dobu dohledové prověrky se práce vyšetřovatelů na případu částečně zastaví.

Bezpečí Bečvy bude už brzy chránit speciální zařízení ve Lhotce nad Bečvou nedaleko Valašského Meziříčí. To bude v pravidelných intervalech odebírat a vyhodnocovat vzorky vody a výsledky odesílat do velína Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Ostravě. Trvalý monitoring kvality vody by tady mohl začít na konci podzimu.

Vodu v Bečvě sleduje také Povodí Moravy, které dělá pravidelný měsíční monitoring na třech místech: u Choryně, Teplic nad Bečvou a také v Troubkách.