Bytový domek, který se dochoval do dnešní doby téměř v původní nezměněné podobě, vznikl jako už tradičně u Bati ve Zlíně coby typový. Posléze se podle něj stavělo v polském Chelmeku.
Bytovka vznikla podél tehdejší cesty do kamenolomu a k sirnému pramenu Slanice. Obuvnická firma zde zároveň chtěla postavit menší lázeňské zařízení pro své pracovníky.
Místní vodní zdroj Slanice je vyhlášený za přírodní památku, jde totiž o geologický fenomén na území Zlínska. Podzemní voda z této studny je celkově vysoce mineralizovaná se zvýšeným obsahem iontů lithia, fluoridů a jodidů. Na rozdíl od ostatních chráněných minerálních pramenů v regionu navíc neobsahuje rozpuštěný sirovodík.
Významný architekt Jaroslav Fragner dokonce ve válečných letech vypracoval návrh projektu sanatoria, nakonec ale ze záměru sešlo. A ani v současnosti se nic takového v místě neplánuje.
Nový dům bude určený pro středněpříjmové skupiny, zejména rodiny s dětmi. Nepůjde o nájemní, ale o družstevní byty, které jejich uživatelé budou splácet a později získají do osobního vlastnictví.
„Naším záměrem je vystavět byty prostřednictvím nově založeného bytového družstva, které bude na výstavbu čerpat prostředky z úvěru. Ještě letos chceme podniknout kroky k realizaci záměru,“ přiblížil primátor Zlína Jiří Korec.
Družstevní výstavbu považuje za výhodnější pro město i pro uživatele.
„Nezatíží město úvěrem ani nezhorší dluhový index města. Pokud se tento způsob výstavby osvědčí, budeme usilovat o bytovou výstavbu i v dalších lokalitách,“ nastínil Korec. Radnice má místa vytipovaná, prozradit je zatím nechce.
Zakládajícími členy družstva by bylo město a jeho společnosti. „Město by si mělo být schopné zachovat vliv na minimálně prvotní výběr družstevníků, nastavení podmínek a pravidel bydlení,“ podotkl radní Pavel Simkovič, který má bytovou problematiku v kompetenci.
Podle něho žadatelé na takový byt snáze dosáhnou na hypotéku. Náklady na výstavbu, založení a správu družstva by se pak převedly na družstevníky, kteří by si byt vlastně pronajali do doby celkového splacení částky, kdy by byl převeden do jejich vlastnictví.
„Lidé mají vidinu, že na ně byty přejdou, což je jistá forma vlastního bydlení. Bude to jen otázka parametrů, jestli to bude za 15, 20 či 25 let,“ naznačil Simkovič.
Město zvažovalo různé druhy výstavby nového bydlení, pro družstevní se nakonec rozhodlo i na základě zkušeností Brna, kde tuto formu preferují.
„Očekávali, že by se cena mohla pohybovat až o třicet procent níže, než jsou ceny komerčně stavěných bytů. I kdyby to u nás bylo o dvacet procent, bylo by to velmi zajímavé,“ zmínil Simkovič.
Město sází i na to, že se lidé budou chovat lépe k bytům, které pak budou vlastnit, než k nájemním. Ušetřit by se tak mohlo na opravách. Podle Korce tím ale radnice nerezignovala na nájemní bydlení.
Plánuje třeba opravy městských bytů, aby se zvýšily jejich standardy. Přitom bude zvětšovat garsonky, čímž se sníží počet městských bytů, kterých je kolem dvou tisíc.