První svaté přijímání je obřad, který je jedním ze sedmi svátostí a pro devítileté dítě znamená první krok k hlubší samostatné víře. A těchto dětí přibývá. Podle statistik udělili duchovní olomoucké arcidiecéze loni přes 2 300 svatých přijímání, což je o 350 více než rok předtím.
„V regionu kolem to bývá obvykle tak, že k přijímání jde celá třída, kromě třeba jednoho dvou dětí,“ říká Jarmila Matyášová z Drslavic, malé obce nedaleko Uherského Brodu, která šije, vyšívá a půjčuje kroje. „Mám k půjčení připravené kompletní čtyři kroje i s botičkami a všemi doplňky. A v posledních letech se mi nestalo, že by nebyly půjčené,“ dodala.
Tradice, rodinné vazby i historie regionu mají vliv na počet věřících |
Uherskobrodský děkanát je také jedním z těch, kde zůstávají vysoká čísla i u počtu věřících na bohoslužbách. A to přesto, že obecně návštěvnost rok od roku klesá. Totéž je možné říct o zbytku Zlínského kraje, konkrétně děkanátech Uherské Hradiště, Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín a Vizovice, které mají pod sebou desítky farností.
Když loni arcidiecéze v kostelech sčítala příchozí během tří říjnových nedělí ve všech svých farnostech, v těchto regionech překročila průměrná účast stovku. A na Valašskokloboucku dokonce dosáhla téměř ke 200.
Do kostela chodí i mladí lidé
„Poznal jsem, že tato společenství jsou poměrně živá, je zde hodně rodin, na bohoslužby chodí dost dětí a mladých lidí. Žijí komunitně, společně,“ všiml si biskupský vikář Pavel Macura, jenž byl šest let děkanem ve Valašských Kloboukách.
Počet návštěvníků bohoslužebHolešov 2 252, 2 671, 3 642 Kroměříž 2 439, 3 154, 3 468 Uh. Hradiště 6 741, 8 471, 9 151 Uh. Brod 5 362, 6 770, 7 865 V. Klobouky 6 088, 7 491, 8 589 V. Meziříčí 4 389, 5 059, 5 570 Vizovice 2 288, 2 780, 2 964 Vsetín 3 224, 4 142, 4 798 Zlín 3 931, 5 034, 5 817 Číslo vyjadřuje počet návštěvníků nedělní bohoslužby v konkrétním termínu při celorepublikovém sčítání v letech 2024, 2019 a 2014. Zdroj: Arcibiskupství olomoucké |
Podle něj to není jen otázka tradice. „Nedokážeme to úplně vysvětlit, ale lidé tam rádi žijí spolu a rádi chodí mezi sebe. Rodiny mají vztah k půdě, a tím pádem mají i přirozený vztah k Bohu, protože vědí, že všechno neovlivní a že je něco přesahuje. Víra jim dává smysl,“ poznamenal Macura.
Jeho slova potvrzují i data. Oproti zažité představě, že na bohoslužby chodí hlavně důchodci, se průměrný věk na Kloboucku zastavil na 45 letech. To je po olomoucké diecézi druhý nejnižší.
„Na mši v neděli chodím nepravidelně, ale když jdu, vídám hodně mladých,“ líčí krajská radní a bývalá starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková. „V neděli jsou u nás dokonce čtyři bohoslužby a na večerní přijíždějí často i lidé z okolí, protože dopolední doma nestihli,“ podotkla.
Ostatní farnosti ve Zlínském kraji jsou na tom o poznání hůř. Nejmenší průměrnou účast na nedělních bohoslužbách v kraji zaznamenávají diecéze v Holešově (72) a trochu překvapivě v nedaleké Kroměříži (57). Ani tak však nepatří mezi nejméně navštěvované v rámci celé arcidiecéze.
Gagarin v nebi Boha neviděl, vzpomíná na posměšky olomoucký arcibiskup |
Při sčítání se (nepřekvapivě) ukázalo, že nejméně zastoupenou generací jsou lidé ve věku 20 až 40 let. Podle zástupců církve je to způsobeno i odchodem studentů na vysoké školy do jiných krajů. I proto se snaží neztratit kontakt alespoň s teenagery. Těm, kteří mají zájem nebo na základní škole navštěvovali nepovinný předmět náboženství, nabízejí výuku i na středních školách.
Náboženství jako předmět
Na gymnáziu ve Valašských Kloboukách je náboženství jedním z volitelných předmětů. „Iniciativa vychází ze samotných studentů. Předmět učí některý z kaplanů a schází se kolem dvaceti žáků na jednu hodinu týdně,“ popsal ředitel gymnázia Jaroslav Šůstek.
Ve Zlíně se náboženství jako součást výuky vyučuje jen na církevní základní škole. „A jiné děti chodí do náboženství na faru. Jsou ale i farnosti, kde se stále učí na běžných školách,“ konstatoval děkan zlínského děkanátu Kamil Obr.
Křesťanství je i v srdcích lidí, kteří se k církvi nehlásí, míní farář |
Olomoucká arcidiecéze zahrnuje nejen celý Zlínský kraj, ale rovněž převážnou část Olomouckého kraje a části Jihomoravského a Pardubického kraje. Na ploše o rozloze více než 10 tisíc kilometrů čtverečných žije téměř 1,31 milionu obyvatel.
V diecézi je 418 farností sdružených do 21 děkanátů. Celkem 187 farností bylo loni obsazeno kněžími, dalších 231 bylo neobsazených a spravují je kněží z jiných farností. V jednom děkanátu je od 10 do 34 farností a celkový počet účastníků se v nich pohybuje od tisícovky až do 6 400.
Velehrad ožil cyrilometodějskými slavnostmi, dorazilo asi 30 tisíc lidí |
Podle zástupců církve jsou rozdíly mezi děkanáty příliš velké. „Volají po reformě farní sítě, aby lépe odpovídala současné situaci v diecézi, reflektovala klesající počty účastníků bohoslužeb, odpovídala očekávanému radikálnímu úbytku kněží v aktivní službě a napomohla potřebné obnově křesťanského života naší arcidiecéze,“ komentoval výsledky sčítání Pavel Hofírek, člen pracovní skupiny diecézní kněžské rady.