iDNES.cz

Měnila se hesla i nálada, zlínská výstava ukáže historii oslav 1. máje

  8:58
Výstava fotografií ve zlínské Alternativě mapuje historii pořádání oslav 1. máje ve městě. Návštěvníci uvidí desítky snímků z masových akcí, které se odehrávaly v baťovské i socialistické éře. Akce začala už před víkendem, v pondělí 9. května v 17 hodin má slavnostní vernisáž.

Typickým obrázkem normalizačních prvomájových průvodů byly rozvolněné skupiny mužů, žen a dětí (1978) | foto: Státní okresní archiv Zlín

Svátek práce se ve Zlíně slavil poprvé v roce 1904. Organizovala ho sociálně demokratická odborová organizace dělníků-obuvníků. Tak to fungovalo do chvíle, než město opanoval Tomáš Baťa.

Za jeho působení se 1. máje (od roku 1924) změnily v masové akce, které velebily práci. Svět patří silným. Boj otcem všeho. Taková hesla bylo vidět v průvodech.

Účastníci baťovské manifestace v továrním
areálu před zahájením průvodu (rok 1928).

„Tomáš Baťa se mohl označit za prvního dělníka v přesvědčení, že se mu podařilo nalézt jednotný zájem kapitalisty i továrního zaměstnance,“ nastínil historik Martin Marek ze Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce, autor výstavy Práci čest - 1. máje ve Zlíně/Gottwaldově.

„Májové oslavy sloužily jako prostor pro identifikaci se zásadami batismu vyjadřovanými hesly: výkon - výroba - individuální čest.“

Baťovské prvomájové manifestace byly největšími dělnickými akcemi v meziválečném Československu, podle podnikového tisku se jich účastnilo až 100 tisíc lidí. Oproti starší tradici, při níž dělníci manifestovali před domovy místních elit, se baťovské oslavy rozlily do ulic.

Průvod šel po dnešní třídě Tomáše Bati, přes náměstí Míru, ulicemi Rašínovou a Dlouhou, kolem Dřevnice na Čepkov a do továrního areálu, kde vyslechl projevy šéfů podniku. Seřadiště i řečniště se později přesunuly na dnešní náměstí Práce. Měnila se i trasa průvodu.

Komunisté měli vlastní hesla

„Charakteristickým rysem se stal nástup mladých mužů a žen, kteří se odlišovali jednotnými svátečními uniformami,“ poznamenal Marek.

Po válce oslavy pokračovaly, jen trochu změnily trasu i charakter. Nejdříve si město rozdělily čtyři politické strany, než nadvládu získali komunisté. A zmanila se i hesla: Síla KSČ je v lidu. Jednota pracujících pilířem republiky.

„Pro poválečnou dobu je charakteristické to, že o náměstí Práce neměly politické strany zájem. Bylo příliš zatížené baťovskou minulostí,“ řekl Marek. Komunisté přitom sázeli na masovost snad ještě více než Baťa. „Městský prostor se stal technickým nástrojem, jak masy někam umístit. Ulice představovaly jeviště,“ zdůraznil historik.

Průvody kráčely po dnešní třídě Tomáše Bati, s dalšími ulicemi se příliš nepočítalo. Teprve později se začala opět využívat náměstí Míru i Práce, dále dnešní Štefánikova ulice nebo prostor lyžařského svahu. Oslavy se odehrávaly také v bývalém kině Družba či v parcích.

Autor:
zpět na článek