Záchranná stanice zažívá rekord, ochránci pomohli i volavce s mucholapkou

  9:18
Do konce letošního roku zbývá ještě měsíc, přesto v záchranné stanici v Pavlově na Havlíčkobrodsku vědí, že to bude rok rekordní. Dosud nikdy zdejší ochránci nepřijali a nezachránili tolik zvířat. Zatímco v minulých letech jich bývalo do tisíce, letos jich na konci listopadu evidovali již 1 120.

Ředitel záchranné stanice Zbyšek Karafiát drží na ruce poměrně vzácného chřástala vodního. Do Pavlova se tento tažný pták dostal po srážce s autem. | foto: Stanice Pavlov

V Pavlově u Ledče nad Sázavou dávají šanci na nový život nejrůznějším druhům – od savců až po ptáky. Někteří jsou i velmi vzácní. Například chřástal vodní. Jde o tahového ptáka, kterého na Vysočině srazilo auto. Nyní je v rekonvalescenci.

„Namátkou jsme pečovali o sluku lesní, sýce rousného, 25 bílých čápů, 92 poštolek, čtyři mláďata výra velkého, 46 veverek nebo 96 netopýrů,“ vypočítává ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Letošní sezona byla podle pracovníků stanice nejnáročnější za celou dobu působení stanice, co se týče příjmu mláďat, která potřebují stálou péči.

„Například nejmenší srnčata se musí krmit mlékem v lahvičce každé tři hodiny, podobně náročná je starost o malé veverky a ježky, kteří pijí speciální mléko. Taková mláďata pěvců krmíme téměř neustále, každých dvacet minut, než z nich vyrostou samostatní ptáčci,“ vysvětluje Jiří Kořínek ze záchranné stanice.

Intenzivní péči věnovali chovatelé v Pavlově například dvěma čerstvě narozeným osiřelým srnčatům, jejichž matka zemřela po srážce s autem. Mláďata stačila srna porodit ještě předtím, než zemřela. V pavlovské záchranné stanici se obě samičky podařilo doslova vypiplat.

„Ještě rok až dva budou u nás ve stanici, kde je lidé mohou vidět ve výběhu. A až z nich budou velké krásné srny, půjdou do stáda k chovateli, aby si mohly splnit své mateřské povinnosti,“ poznamenal Karafiát.

Nemocný bobr ze Žďáru musel do karantény

Jedním z posledních příjmů v Pavlově je nemocný bobr, jehož odchytili na jedné ze zahrádek poblíž barokního mostu u zámku ve Žďáře nad Sázavou. Pohyboval se v místě několik dní a byl poměrně plachý. Na první pohled bylo patrné, že není v pořádku.

„Jeho osud je stále na vážkách. Sice žere, ale je apatický a má dýchací problémy - chrčí. Dostal antibiotika a je umístěn v karanténě,“ popsal jeho stav ředitel stanice.

I když se bobři v České republice v posledních letech poměrně rozšířili a jsou doma i na Vysočině, do záchranné stanice se dostávají jen zřídka. „Je to stále ještě rarita. Za mého působení jsme se ve stanici starali jenom o čtyři bobry,“ dodává Karafiát.

Příběhy zvířat v záchranné stanici jsou někdy těžko uvěřitelné. Nyní se do stanice dostala volavka, která měla kolem zobáku omotanou mucholapku. Přesně takovou, kterou lidé používají v domácnostech, aby se zbavili létajícího hmyzu. „Nemohla kvůli tomu otevřít zobák, a tedy ani lovit a žrát. K nám přišla naprosto zesláblá,“ vypráví ředitel stanice další z příběhů.

Více než polovina zvířat se vrací do přírody

Cílem pracovníků v záchranné stanici je zvířata uzdravit a pokud možno vrátit zpět do volné přírody. „To se nám daří u více než padesáti procent případů. Zvířata, která se vrátit nemohou, zůstávají u nás a pomáhají s environmentální výchovou, stěhují se do spřátelených stanic nebo k odborným chovatelům,“ vysvětlil Karafiát.

Jednou z možností, jak stanici pomoci je symbolická adopce zvířat či kmotrovský příspěvek.

„Za poslední roky se naše rodina adoptivních rodičů a kmotrů mláďat rozrostla. Podpory si nesmírně vážíme a s našimi příznivci se snažíme být celý rok v kontaktu. Pořádáme speciální akce, vypouštění zvířat, prohlídky v období, kdy jsou u nás na stanici mláďata, také individuální komentované prohlídky. Zvířátka svým adoptivním rodičům a kmotrům dokonce posílají přání k svátku,“ líčí Karafiát s tím, že bez pomoci jednotlivců by se ve stanici nemohli postarat o takový počet živočichů v nouzi.

Starost o mladé osiřelé srnečky v Záchranné stanici Pavlov:

25. května 2021