Jihlavská zoo chová vzácné klokánky. Milují houby, ve dne se však skrývají

  17:04
Jsou velcí asi jako králíci a patří ke klenotům jihlavské zoologické zahrady. Řeč je o vzácných klokáncích rudohnědých. Jsou považováni za jedny z předků „pravých“ klokanů. Kromě Austrálie tento druh na celém světě chová právě pouze jihlavská zoologická zahrada a zoo v britském Hamertonu.

Jihlavská zoologická zahrada rozmnožila vzácné klokánky rudohnědé (jedno z mláďat na snímku). Jedná se o malý druh klokana, který kromě zoo v britském Hamertonu chová už jen Jihlava. | foto: Richard Viduna

Právě z britských ostrovů tento vzácný druh v únoru loňského roku na Vysočinu dovezl hlavní zoolog jihlavské zoologické zahrady Richard Viduna. A jak je vidět, všem přivezeným jedincům se v Jihlavě daří velmi dobře.

„V současnosti chováme dva samce a tři samice, přičemž každá ze samic již odchovává mláďata, která postupně vylézají z vaku,“ říká mluvčí zoologické zahrady Martin Maláč.

Až mláďata odrostou, půjdou do jiné zoo. Podle zoologa Richarda Viduny o ně již projevili zájem ve Vídni.

Díky úspěšnému chovu klokánků rudohnědých je jihlavská zoo také unikátním a zároveň jedinečným chovatelem čtyřprstých klokánků z čeledi Potoridae.

„Mimo Austrálii jsme totiž jediná zoo, která chová klokánky všech tří jejích současně žijících rodů Aepyprymnus, Bettongia a Potorous,“ zdůrazňuje Maláč.

Návštěvník si na ně musí počíhat, k vidění jsou pouze za tmy

Klokánci rudohnědí jsou zvířata noční, která se přes den ukrývají v hnízdech. Staví si je pod hustou vegetací. Žijí samotářsky nebo v rozvolněných skupinách.

Momentálně je návštěvníci neuvidí. Na zimu jsou umístěni v zázemí zahrady. Od jara, jakmile se oteplí, budou ve voliéře u amazonského pavilonu. Kdo je chce spatřit, musí mít ale velké štěstí a doslova si na ně počíhat.

„Jsou to striktně noční zvířata. Buď musí návštěvník přijít hodně brzy, anebo si počkat v zoo do setmění,“ radí zoolog Viduna.

Samice je březí 22 až 24 dnů. Poté porodí jediné mládě, které nosí ve vaku kolem 16 týdnů. Dalších sedm týdnů zůstává mladý klokánek u matky.

Jednou ze zajímavostí je, že tito klokánci milují houby. Kromě toho se živí i různými hlízami a další vegetací. Nepohrdnou ovšem ani hmyzem a bezobratlými živočichy.

Ve své domovině doplatili klokánci na nepůvodní druhy savců, které přivezli do Austrálie první kolonisté. Jeden druh i celý rod klokánka byl nenávratně vyhuben. Další druhy jsou ohroženy vyhubením a často jsou zcela odkázané na zoologické zahrady, záchranné chovy a zřizování rezervací.