„Ze začátku jsem s oblibou říkal, že budeme nejlínější fotoklub; někteří mi to vyčítali,“ připomněl s nadsázkou zakladatel a předseda Fotoklubu Vysočina Pavel Juráček.
To však rozhodně neplatí. Současná výstava není první ani poslední akcí žďárského spolku. Navíc samostatně během roku vystavují i někteří jeho členové.
„Kdybychom se podívali na fotky kohokoli z nás před pěti roky a nyní, došlo k obrovskému posunu v kvalitě fotky, jejím zpracování a cítění. Dospěli jsme a vyzráli,“ zdůrazňuje Juráček.
„Snímky by hlavně měly dělat radost nám a těm, kteří se na ně dívají. Není to boj a soutěživost. Jsme lidé různého vyznání, stáří, používáme různou techniku, spojuje nás právě radost,“ popisuje předseda filozofii fotoklubu, v němž se snaží nebrat se příliš vážně.
Většina ze zhruba dvaceti členů fotoklubu jsou krajináři, často ale zabrousí do jiných žánrů, jako je portrét, makro, nebo mají jiné libůstky. Například Bohumír Beneš je specialista na panoramatické formáty krajin 3:1, nejnovější člen fotoklubu Zdeněk Rosecký se zaměřuje na vodní ptactvo, ale také na astrofotografii.
Někdo má hračku na důchod, jiní fotí od mládí
A zatímco třeba Zdeněk Bureš si pořídil zrcadlovku až na důchod a toulá se po kopcích kolem Jimramova, někteří fotí naopak už od mládí. To je i příklad jediného profesionála mezi nadšenými žďárskými amatéry, Vladimíra Kunce. Ten také patří do Fotoklubu Vysočina, i když je dlouhé roky spojený především s Fotostřediskem Havlíčkův Brod. Podobně jako někteří další tak vystavuje na dvou místech zároveň.
„Fotím od malička, od sedmnácti jsem tomu propadl naplno. Zaměřuji se především na krajinu, připravuji už svoji padesátou obrazovou publikaci,“ prozradil při vernisáži Kunc, jenž jako svoji zatím poslední fotopublikaci vydal Žďársko nadhledem.
V důchodovém věku si totiž vyzkoušel i fotografování dronem. „Už jsem si postupně pořídil tři, jeden už jsem totiž zničil. Je to obrovský zážitek, moc hezká hračka na důchod, úplně jsem tomu propadl, ale potřebuji zpátky na zem a dělat zase normální záběry,“ glosoval.
Kunc, který se kromě drsné a nádherné Vysočiny zamiloval také do Šumavy, si pamatuje ještě původní a dnes již neexitující žďárský fotoklub, který před lety vozil i ceny z celostátních soutěží.
Coby člen obou fotoklubů může srovnávat rozdíly. „Ve Fotostředisku Havlíčkův Brod máme průměrný věk kolem 60 let, direktivnější vedení a scházíme se naprosto pravidelně a zásadně v hospodě,“ shrnul Kunc s nadhledem.
