Kůrovcem sužované porosty navíc postupně přibývají i ve vyšších polohách kraje a nevyhýbají se ani chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy, jež poměrně dlouho útokům dřevokazného brouka odolávala. 

„Počasí lesu přálo, ale přesto se ve druhé půli léta ukázalo, že situace není tak příznivá, jak jsme doufali. Postižená je nyní většina přírodních památek a rezervací. Horší je to v okrajových částech CHKO a exponovaných lokalitách, jako jsou třeba porosty na mělkých kamenitých půdách v okolí skalních útvarů v centrální části Žďárských vrchů,“ nastínila Aneta Dvořáková z oddělení ochrany přírody a krajiny Správy CHKO Žďárské vrchy.

Ministerstvo zemědělství na základě stavu lesů rozšířilo v kraji takzvanou červenou zónu, což je katastrální území, které je kůrovcem mimořádně silně či bezprostředně ohroženo. Po aktualizaci svítí v mapě červeně sedm desítek katastrů z celkových sto čtyřiceti, jež do CHKO zasahují. Přitom loni v dubnu se podle Dvořákové červené zóny Žďárských vrchů ještě netýkaly a v prosinci téhož roku jich tam spadalo padesát.

Dřevokazný škůdce začal na Vysočině úřadovat nejprve na jihu kraje a v navazujících regionech. Tam již v současné době intenzita těžby polevuje.

„V těchto částech kůrovcová kalamita odeznívá. Naopak v ostatních částech kraje nyní probíhá intenzivní zpracování kůrovcem napadených porostů. Mnohdy jde o násobky běžných těžeb,“ pravil Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu Kraje Vysočina.

Vysoké objemy vytěženého dřeva eviduje i státní podnik Lesy České republiky (LČR), který z 208 tisíc hektarů – celkové výměry lesů na Vysočině, spravuje více než třetinu. Zatímco loni za prvních osm měsíců roku musel podnik zpracovat asi 1,3 milionu kubíků dřeva, letos ke konci srpna se číslo vyšplhalo na bezmála 1,7 milionu kubíků.

„Vysočina patří k nejzasaženějším regionům v zemi. Nejvíce postiženými oblastmi jsou Telčsko, Ledečsko a Novoměstsko,“ popsala stav porostů Eva Jouklová, mluvčí LČR. Letos počítá státní podnik s těžbou 3,5 milionu metrů krychlových dřeva, což je 112 procent loňského kácení. Obdobný objem je v plánu i na rok 2021.

Deštivou letní sezonu si lesníci napříč krajem pochvalují. „Rojení kůrovce sice počasí zpomalilo, ale nezabránilo jeho šíření. Proto je stále nutná asanace napadených stromů. A právě chladnější a deštivé léto poskytlo vlastníkům lesů na asanaci víc času než v minulých letech,“ vysvětlila mluvčí s tím, že letos se kůrovec vyrojil dvakrát. 

Srážkově vydatné poslední měsíce ale nemají vliv jen na zpomalení kalamity. „Vláhu potřebují i sazenice lesních dřevin. Pro letošní jarní výsadbu byl po extrémně suchém dubnu chladný a deštivý květen doslova pomocí na poslední chvíli. Kdyby dubnové počasí přetrvalo i do května, byly by ztráty z jarního zalesnění obrovské. Jen je třeba, aby se počasí s těmito charakteristikami zopakovalo ještě po několik let,“ řekl Jiří Bartoš.

Co nejdřív osázet holiny

I když už nyní kůrovci nelétají a nenapadají další dřeviny, pokračují lesníci ve vyhledávaní stromů napadených v letním období a jejich následné těžbě. Velké úsilí je věnováno také obnově lesů, jež v některých regionech doslova zmizely z mapy.

Vlastníci porostů pak musí osázet holiny vzniklé kalamitním kácením co nejdřív. „Pak totiž mohou sazenice využít živiny z rozkládajícího se jehličí a o to rychleji porostou. Navíc zalesňování bez silného travního drnu je snazší a při ožínání sazenic v nižší a řidší trávě nehrozí tolik jejich poškození,“ pověděl Bartoš.

Obnova rozsáhlých, kůrovcem zpustošených ploch je podle něj velmi náročná. Sazenice stromků jsou náchylné k poškození a vyžadují šetrné zacházení, a je tedy obtížné výsadbu více mechanizovat. „Přes všechna tato úskalí vznikají v kraji rozsáhlé plochy nových lesů, daleko druhově pestřejší, než jsme mohli vidět doposud,“ pochválil Bartoš.

Například LČR vysazují na obnovovaných plochách především buky, duby, borovice či smrky, které se vhodně mísí s jedlí, modřínem, douglaskou, javory, lípou, jasany, olšemi a dalšími druhy.

„Na kalamitních plochách využíváme také přirozené zmlazení břízy, která díky rychlému růstu dokáže v relativně krátké době vytvořit klima pro cílovou výsadbu,“ uvedla Eva Jouklová.

Letos LČR plánují na Vysočině zalesnit 2 090 hektarů půdy a vysadit 12,1 milionu nových sazenic.

Druhovou pestrost vítají i ochranáři. „Agentura ochrany přírody a krajiny se snaží podporovat šetrnější postupy, využívání přirozených procesů, pestrých druhových směsí či přípravných porostů, a to i finančně,“ podotkla Aneta Dvořáková.

Na vybrané činnosti je také možné získat dotace.