Z toho důvodu prochází stavba od jara velkou rekonstrukcí. Nejviditelnější změna, patrná na první pohled, se udála minulý týden. Kruhový mlýn holandského typu z roku 1836 získal pro něj tolik typické dřevěné lopaty.
Za pomoci těžké techniky byla rovněž usazena mohutná dřevěná hřídel dlouhá 7 metrů a vážící 3,5 tuny.
Dřevěné perutě by měly být podle stavbyvedoucího Radka Zedníka z firmy Malang Brno kompletně dokončeny příští týden. „Potom by mělo následovat seřízení mechanismu a zkouška funkčnosti,“ dodal Zedník.
Pro větrný mlýn charakteristické lopaty nechala radnice před lety odstranit. Nebyly totiž původní. Byly železné a pocházely z roku 1977, kdy měl za sebou mlýn poslední velkou rekonstrukci. Neměly tedy nic společného s původními perutěmi.
Jak ale původní lopaty skutečně vypadaly, to byla záhada, nad kterou si mnozí roky lámali hlavu. Dochovalo se totiž velmi málo původní obrazové dokumentace.
Třebíčská radnice proto směřovala veřejnosti výzvu, ve které žádala, aby lidé prohledali své archivy a poskytli případné fotografie či kresby historické podoby větrného mlýna.
Třebíčský mlýnTřebíčský mlýn má bohatou minulost. V roce 1836 jej postavili bratři Budischowští, továrníci. Mlýn nemlel mouku, ale dřevní kůru pro tamní koželuhy. Mezi 60. a 90. lety 19. století však mlýn přestal fungovat a nahradily jej parní stroje. V roce 1890 bylo stavbě přiděleno popisné číslo a v pozemkové knize je od té doby vedena jako obytná budova. Do první světové války sloužila jako ubytovna pro dělníky firmy Budischowský. Po jejím bankrotu město mlýn koupilo a v roce 1932 investovalo do vytvoření nouzového sociálního bydlení pro tři rodiny. Nájemníci zde bydleli až do roku 1975
|
„Nějaké obrazové materiály od veřejnosti jsme dostali, ale podoba lopatek z nich nebyla zřejmá. Úplnou představu jsme si proto nevytvořili. Oslovili jsme však odborníka, který se větrnými mlýny a jejich historií zabývá. Na základě jeho poznatků a toho, jak větrné mlýny tohoto typu v době jeho vzniku vypadaly, se následně zpracoval projekt,“ popsala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Vhodný dub našli až u Jindřichova Hradce
Práce na opravě historické památky je zajímavá i pro samotné řemeslníky.
„Vše je ruční práce. Například sedm metrů dlouhá dubová hřídel je sekyrnicky opracovaná z jednoho čtyřtunového kmene stromu,“ líčí stavbyvedoucí Zedník.
Přitom náročné bylo už jenom vyhledat takový strom, který by odpovídal daným požadavkům. Nesměl mít například nikde žádnou puklinu. Dub nakonec objevili až u Jindřichova Hradce.
Větrný mlýn má také hotové nové vnitřní i venkovní omítky, stavba získala rovněž nová okna, opravovaly se dřevěné podlahy či schodiště. Nová je elektřina a odpady. Před třemi roky se opravil krov spolu se střechou.
Třebíčská radnice plánuje uvnitř mlýna dvě výstavní expozice, které bude během zimy chystat Městské kulturní středisko.
„V přízemí bude expozice koželužství a v patře ukázka dobového bydlení,“ dodala Martakidisová. Náklady na rekonstrukci památky jsou ve výši 10,5 milionu korun, 5 milionů tvoří dotace.