Podle něj je pouze otázkou času, kdy budou muset být vydána podobná omezení v období sucha. A to nejen v Humpolci.

„Mohla by se ustavit takzvaná limitní spotřeba. Vycházela by z průměrné spotřeby vody uzpůsobené aktuální situaci,“ navrhuje Mácha. Limit by se podle něj vynásobil počtem členů domácnosti. Kdo by jej dodržel, platil by za vodné běžnou cenu v dané lokalitě.

„A kdo by ho překročil, platil by násobek ceny. Myslím, že hodně lidí by si pak rozmyslelo napouštění zahradních bazénů nebo zavlažování trávníků. Na nadlimitní spotřebu by doplatili i ti, kteří například v Humpolci nelegálně ubytovávají agenturní pracovníky,“ doplnil radní.

Podle něj se totiž ve městě stává, že je někde trvale přihlášen pouze jeden člověk a přitom na stejné adrese bydlí několik dalších lidí. „Když jich je tam více, ať mají dražší vodu,“ dodal Jan Mácha.

Věří, že vše by se dalo lehce kontrolovat. Každý spotřebitel by také mohl sledovat vodoměr a sám by odhadl, zda je v limitním či nadlimitním pásmu. Mácha je přesvědčen, že by tento preventivní návrh zohlednil, jak kdo s vodou šetří.

Starosta vidí problém spíše v pěstování nevhodných plodin

Například humpolecký zastupitel Květoslav Namyslo (ČSSD) by se zavedením limitní spotřeby v zásadě souhlasil.

Naopak starosta Karel Kratochvíl (ODS) restriktivní opatření nepodporuje.

„V současnosti nemáme s vodou zásadní problém, jehož řešení by něco podobného vyžadovalo. Problém nevidím ani tolik ve spotřebě, jako spíše v neschopnosti udržet vodu v krajině. A to hlavně pěstováním nevhodných plodin,“ sdělil starosta.

Do budoucna ale budou dle Kratochvíla pomocí nového územního plánu v Humpolci požadovat, aby se hlavně v nových výrobních objektech přijala opatření ohledně vsakování dešťové vody do země.

Humpolečtí obyvatelé platí v roce 2019 za vodné a stočné stejnou částku jako loni, tedy 69,05 koruny za metr krychlový. Pro každý rok tam schvalují výši poplatku radní po jednání s provozovatelem vodovodů a kanalizací. Na ceně se podepisuje i domluva s odběratelem a zpracovatelem vody v regionu.

Hospodaření s vodou se týká i velkoodběratelů

Další humpolecký radní, Zdeněk Mikulášek (ANO), míní, že se hospodaření s vodou budou muset v budoucnu stále víc učit maloodběratelé i velkoodběratelé.

„Zvolení pravidel pro domácnosti nebude jistě jednoduché. Dovedu si však představit, že lze nastavit propočet ceny za spotřebovanou vodu tak, aby bylo zabráněno nehospodárnému plýtvání,“ uvedl Mikulášek. Kdyby někdo náhle zvedl svoji běžnou spotřebu vody o desítky procent, mohla by mu podle Mikuláška obdobně narůst i cena.

„Smyslem tedy není postihnout domácnost za například dvouprocentní překročení limitu, ale naučit spotřebitele, že pokud překročí množství spotřeby například dvojnásobně, může zaplatit trojnásobnou cenu,“ dodal radní.

Nastavení ceníku by však muselo být podle něj citlivé. „Jeden rok šetření s vodou by neměl znamenat, že druhý rok zaplatím o to více peněz za nedodržení limitu spotřeby vody,“ uvedl příklad.

Spotřeba na Vysočině patří k těm nižším v Česku

Krajský radní pro oblast vodního hospodářství Martin Hyský (ČSSD) upozorňuje, že na Vysočině patří spotřeba pitné vody na osobu v rámci republiky k těm nižším. Nastavení limitu by si dokázal představit v případě obcí, do nichž provozovatel sítě musí vodu dovážet cisternami. A doplňuje ji do vodojemů tak, aby byly zajištěny plynulé dodávky.

„Vody si musíme víc vážit. Někteří lidé možná řeknou, že zalévat anglické trávníky je standard. Já jsem ale přesvědčen, že se s tím něco musí dělat. Spodní vodu si neustále vyčerpáváme,“ dodal Jan Mácha.

Humpolec využívá jednak vlastní zdroj a jednak vodu dokupuje. Starosta Karel Kratochvíl nedávno zmínil, že v posledních letech se kvůli suchu otáčí poměr vlastní a nakoupené vody. Znamená to, že město už musí více vody nakupovat ze společného zdroje napojeného na Želivku, což je pro městský rozpočet dražší. Nicméně vzhledem k tomu, že Humpolec není závislý pouze na vlastních zdrojích, omezení dodávek pitné vody podle současného výhledu nehrozí.