Ze starší části obchvatu Brodu bude problém, má málo pruhů a moc křižovatek

  12:12
Město Havlíčkův Brod už pomalu vyhlíží slavnostní zahájení stavby jihovýchodního obchvatu. A také přemýšlí, co s částí severovýchodní. Ta je v provozu přesně šestnáct let a pět měsíců, ale podle odborníků kapacitně nevyhovuje a je třeba ji upravit. Jak, to má navrhnout nová studie.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Motor

Severovýchodní obchvat spojuje výpadovky na Pardubice a na Kolín, vznikl v letech 2001 až 2003. Je dlouhý necelé tři kilometry. Vůči jeho trase měli lidé připomínky od počátku. Výhrady se nyní stupňují a otevřeně o nich hovoří i experti.

„Tato stavba je od počátku jedno velké neštěstí. Teď musíme hasit to, co se v minulosti udělalo špatně. Tenkrát se vůbec nepřemýšlelo o budoucnosti,“ napřímo říká vedoucí jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Marie Tesařová. 

Vedení města i ŘSD mají totiž obavy, co se severovýchodním obchvatem udělá jeho napojení na novou jihovýchodní část. Silnice tu totiž vede do příkrých stoupání, má v celé délce pouze dva pruhy, leží na ní několik klasických a už nyní až příliš zatížených křižovatek.

Podle posledního sčítání dopravy z roku 2016 po severovýchodním obchvatu Brodu denně projelo v průměru kolem devíti tisíc aut. Pokud má společně s jihovýchodní částí odvést dopravu z průtahu městem, po němž za den projede patnáct tisíc vozidel, musí při současné podobě zkolabovat.

„Uvědomujeme si to a už s tříletým předstihem před zprovozněním jihovýchodní části začínáme hledat způsoby, jak severovýchodní obchvat a jeho křižovatky upravit,“ říká havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.

Město proto zadalo zpracování studie, jak by mohly úpravy vypadat.

„Očekáváme, že odborníci vypracují návrhy různých variant, z nichž potom ve spolupráci s ŘSD vybereme tu nejvhodnější jak z hlediska navrženého řešení a funkčnosti, tak také zohledníme cenovou dostupnost či nutnost případného výkupu pozemků,“ pravil Honzárek.

Situaci mají pomoci řešit semafory

Podle něj se většina variant ponese v duchu doplnění křižovatek o světelnou signalizaci. Semafory řízené by mohly být hlavně křižovatky s Chotěbořskou a Kyjovskou ulicí.

Jinak časována má být i současná světelná křižovatka s Masarykovou ulicí, kde by se navíc mohlo měnit vodorovné dopravní značení. S touto křižovatkou by ostatní světla na obchvatu měla být do budoucna synchronizována.

V minulosti se hovořilo i o zřízení kruhového objezdu na křižovatce s Chotěbořskou ulicí. Ostatně, před pěti lety při rekonstrukci Masarykovy ulice tam provizorní kruhový objezd vyznačený několika barely byl.

Řidiči, policisté i samospráva z něho byli nadšeni. Jenže vybudovat objezd stálý by znamenalo milionové náklady a zábor sousedních pozemků.

„Světelná signalizace je pro zkapacitnění křižovatek jedno z nejjednodušších a nejlevnějších řešení,“ naznačuje Tesařová, jakým směrem se bude studie nejspíš ubírat.

Odbočit v pravém úhlu

V otázce severovýchodního obchvatu chce pak ŘSD jít ještě mnohem dál. Podle Tesařové totiž největším zádrhelem bude světelná křižovatka na Masarykově ulici. Pro tranzit to bude znamenat zastavit na světlech a odbočit v pravém úhlu. Odbočovací je jen jeden jízdní pruh, takže se zde zcela jistě budou tvořit kolony.

„Je to kritické místo. Proto přemýšlíme – a nechali jsme si k tomu vyhotovit i vyhledávací studii – zda by bylo možné celý úsek od Chotěbořské k Masarykově ulici přestavět a posunout,“ pravila šéfka jihlavské správy ŘSD.

Tento dokument by měl být hotový na jaře, na jeho základě se pak bude dál jednat. Zmíněný úsek severovýchodního obchvatu, který je dnes už klasickou městskou komunikací, by se měl posunout o desítky až stovky metrů severněji.

Procházet by měl dnešním areálem technických služeb i přes garážovou kolonii. Na Masarykovu ulici by měl ústit až o stovky metrů dál za městem. „Čím dál by to bylo, tím by to bylo lepší,“ podotkla Marie Tesařová.