Město Havlíčkův – původně Německý a ještě předtím Smilův – Brod, bylo podle oficiálních pramenů založeno Smilem z Lichtenburku krátce po polovině 13. století. Z písemných pramenů datovaných třeba k roku 1234 ale historici vědí, že mu předcházela slovanská osada Brod.
Kde se osada nalézala, se až dosud zcela přesně nevědělo. „Tradičně je situována na mírné návrší na pravém břehu Sázavy, asi pět set metrů západně od současného centra,“ popisuje Jakub Těsnohlídek, vedoucí týmu archeologů ze společnosti Archaia Brno.
To je oblast poměrně široká. Poslední objev archeologů by tak mohl hodně napovědět. Na hraně stavební jámy, která vznikla po bouraném statku U Vojtěcha, nalezli množství keramiky a dalších artefaktů. „Soubor obsahoval materiál, který předchází založení města. Podle prvotního datování jde o keramiku z první poloviny 13. století,“ uvedl Těsnohlídek.
Podle místostarosty Libora Honzárka je to unikátní objev. Nález ho velice potěšil, blíže určil místo, kde původní osada Slovanů, vzniklá ještě dávno před objevením stříbra a příchodem německých horníků, mohla být.
„Původní Brod ležel na obchodní haberské stezce. Ta vedla z Jihlavy a právě v prostoru Vojtěcha se stáčela na Veselý Žďár a Lučici. Vojtěch byl už ve 12. století mezi Slovany uctívaným patronem a je možné, že v této lokalitě stávala menší dřevěná kaple,“ poznamenal Honzárek.
Jak Jakub Těsnohlídek vypověděl, archeologický nález ležel v takzvané druhotné pozici. To znamená, že ne přesně tam, kde ho prapředci zanechali. Zřejmě byl v minulosti na dnešní místo nálezu přemístěn.
„Vysvětluji si to tak, že tento materiál byl nabrán při stavbě statku na konci 19. století a po parcele přesunut o kus dál,“ konstatoval archeolog. Podle něj to lze poznat podle tvaru keramických úlomků. „Nalezené střepy jsou velké a mají ostré hrany. Znamená to, že nebyly vystaveny okolním vlivům po delší dobu. Ve své poloze neležely až tak dlouho,“ vysvětlil Jakub Těsnohlídek.
O usmístění se spekulovalo, chyběl však důkaz
Že by stará původní osada Brod mohla ležet v oblasti až mnohem později postaveného kostela svatého Vojtěcha, se už desítky let spekulovalo. Dosud k tomu však chyběl větší důkaz. V minulosti se v lokalitě našlo jen pár drobných nálezů, které to zcela potvrdit nemohly. „Tato lokalita se dosud příliš důkladně nezkoumala,“ poznamenal Těsnohlídek.
Naposledy se v těchto místech stavěl obchod Billa v 90. letech minulého století. A to se na archeologické průzkumy ještě tolik nehledělo. Ostatní zástavba – včetně Masarykovy ulice – je ještě minimálně o několik desítek let starší.
Mapa stabilního katastru s vyznačením předpokládané polohy osady Brod.
Podle historika a ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michala Kampa patřila oblast kolem dnešního Vojtěcha či podél Svatovojtěšské ulice k nejstarším v Brodě. Bez ohledu na původní slovanskou osadu se právě tímto směrem začalo město rozšiřovat po překročení hradeb na přelomu 16. a 17. století. „Říkalo se, že cesta k Vojtěchovi podél tehdejší Svatovojtěšské ulice vedla snad od nepaměti. Podél ní vznikaly staré usedlosti a statky. Všechny dříve či později ustoupily další zástavbě, například areálu pletařských či plynárenských závodů. Jen statek U Vojtěcha vydržel jako poslední do dnešní doby,“ prozradil už dříve Kamp.
Archeologové už svou práci na ploše po zbouraném statku dokončili. Nyní nálezy sumarizují, třídí, zařazují a detailně zkoumají. Zároveň začínají po depozitářích hledat další nálezy z tohoto místa, aby je mohli porovnat.
Místo s velkým potenciálem
Archeologové by se ještě jednou velice rádi do lokality statku U Vojtěcha vrátili a podrobně ji prozkoumali. „To místo má velký potenciál,“ říká Jakub Těsnohlídek.
Šanci zřejmě dostanou, až se začne přestavovat křižovatka Masarykovy a Ledečské ulice. Je to dlouhodobým záměrem vedení města. Kdy to bude, ale zatím není jisté, bude záležet i na dohodě s ŘSD a Krajem Vysočina.
„Už teď ale můžeme slíbit, že při přípravě stavby bude na podrobný archeologický průzkum brán zvýšený zřetel. Budou tomu přizpůsobeny lhůty, termíny i postup prací,“ ubezpečil místostarosta Honzárek.
