Jedná se o obyvatele části obcí, kolem kterých má koridor pro VRT bezprostředně procházet.
Správa železnic v minulosti prověřovala několik tras, kterými by VRT z Prahy do Brna mohla přes Vysočinu vést. Jedna z nich ovšem Jihlavu míjela. Kraj Vysočina i magistrát však prosazovaly trasu se zastávkou a s dopravním terminálem v Jihlavě-Pávově.
Studii proveditelnosti této varianty s terminálem v Jihlavě nakonec schválila Centrální komise ministerstva dopravy. „Bereme VRT jako velmi důležitou investici. Vnímám to jako obrovský krok k rozvoji města a celého regionu a Vysočiny,“ řekla primátorka Jihlavy Karolína Koubová (Fórum Jihlava).
Poté se z Jihlavy hlavní trasa stáčí směrem na Havlíčkobrodsko a míří ke Světlé nad Sázavou, kde bude sjezd, a dále do Prahy. V opačném směru trasa povede přes Velkou Bíteš s dalším sjezdem a dále do Brna. Právě tato pozměněná varianta přes obce na Havlíčkobrodsku od původně zvažované trasy vadí některým dotčeným obcím.
Ty jsou spojeny ve Sdružení Vrchovina. „Kromě negativního dopadu na životní prostředí bude mít VRT i velmi negativní ekonomický dopad na celou republiku. V kontaktu jsme i s dalšími sdruženími, která bojují proti VRT, a postup koordinujeme. Ve spojení jsme také s právníky,“ konstatovala Marta Vencovská, která zastupuje Sdružení Vrchovina.
Další obce, mikroregiony a spolky dotčené výstavbou VRT se připojily k memorandu o vzájemné spolupráci, kterou iniciovali starostové ze středních Čech. V memorandu žádají pozastavení nevratných kroků v tomto projektu a diskusi o jeho dopadech.
V Okrouhličce bude veřejné shromáždění
Aktuálně pokračuje také petice, v níž signatáři rovněž požadují pozastavení příprav na výstavbu tratě a navrhují otevřít širokou odbornou diskusi. „Postoj Okrouhličky k VRT je stále stejně odmítavý. Hlavně nám vadí, že obce nikdo oficiálně neoslovuje, nic s nimi aktivně neřeší,“ říká starostka Okrouhličky Štěpánka Trbušková.
Negativní postoj k vysokorychlostní železnici, jež povede 200 metrů od obce, mají i obyvatelé Lípy na Havlíčkobrodsku. „S touto tratí absolutně nesouhlasíme. Myslíme si, že nikomu z lidí žijících na trase nepřinese vůbec nic. Akorát to zničí a rozdělí plotem krajinu. Tam, kde jsme byli zvyklí chodit, už nebudeme smět,“ posteskl si starosta obce Jiří Kunc.
Odpůrci VRT chystají na 23. června od 18.00 v Šejdorfském mlýně v Okrouhličce veřejné shromáždění k tomuto tématu.
7. září 2017 |
Letos by Správa železnic měla požádat o zanesení koridoru této vybrané trasy do zásad územního rozvoje Kraje Vysočina. „Je schválená studie proveditelnosti. Nad trasou panuje shoda i s krajem. Čekáme nyní na vyjádření ministerstva životního prostředí, abychom to mohli předložit ke schválení zastupitelstvu kraje,“ uvedl Martin Švehlík ze Správy železnic, který vede odbor přípravy vysokorychlostních tratí.
Podle něj Správa železnic sbírá také připomínky jednotlivých dotčených obcí na trase, které s výstavbou nesouhlasí. „Jsme stále v terénu. S obcemi dotčenými výstavbou komunikujeme a snažíme se zapracovat připomínky do projektu tak, abychom dokázali přiblížit vysokorychlostní trasy lidem a zároveň minimalizovali nepříznivé dopady,“ řekl Švehlík.
První úseky VRT z Prahy do Světlé nad Sázavou a z Brna do Velké Bíteše by podle Švehlíka měly být hotové do roku 2030, poslední střední úsek přes Vysočinu do roku 2040. Správa železnic by měla příští rok na tento střední úsek začít vybírat zhotovitele dokumentace pro územní rozhodnutí a vypsat architektonickou soutěž na terminál v Jihlavě-Pávově.
Stavba vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem by podle současných odhadů měla stát ke 200 miliardám korun.
Stavba terminálu se odkládá Na plánovaném koridoru vysokorychlostní tratě (VRT) by měl vzniknout terminál Jihlava-Pávov, kde by měly zastavovat ty nejrychlejší soupravy, a také sjezd do stanice Jihlava-město,kde má stát moderní centrální dopravní terminál. „V Jihlavě tak vznikne velmi zajímavý dopravní uzel, který kombinuje jak regionální, tak dálkovou dopravu,“ upřesnil Martin Švehlík ze Správy železnic, který vede odbor přípravy vysokorychlostních tratí. Vysokorychlostní trať má být podle Švehlíka určena pro několik typů rychlých vlaků. „Kromě těch nejrychlejších expresních linek, které budou jezdit rychlostí 320 km/h, doplní dopravu linky, které pojedou rychlostí 220 až 250 km/h. Ty budou sjíždět do Jihlavy a budou moci pokračovat dál do regionu celého kraje a obsluhovat ho,“ vysvětlil Švehlík. Centrální dopravní terminál v místě městského vlakového nádraží by měl propojit kromě vlakové dopravy také MHD i linkovou dopravu. Jeho vybudování se ale stále odkládá. Projekt podle náměstka primátorky Petra Ryšky (ODS) potřebuje ještě drobné úpravy. Práce by se proto měly z původně zamýšleného podzimu 2023 zahájit o rok později. „Je to také otázka zajištění peněz jak na straně správy, tak města,“ dodal náměstek. Výstavba by měla být ve třech etapách. V první etapě by Správa železnic měla vybudovat novou nádražní budovu, nástupiště a kolejiště. „Město udělá přeložky sítí, upraví veřejné prostranství před budovou a zajistí propojení na Havlíčkovu ulici,“ popsal Ryška. Městský podíl na investici by měl činit 700 milionů korun. Správa železnic má investovat 1,2 miliardy korun. (ilm) |