Státní těžařský podnik má snahy o prozkoumání lokality a případné obnovení těžby od roku 2014. Za tu dobu ovšem - i kvůli výraznému odporu obcí - nikam nepokročil. V posledních měsících se naopak zcela odmlčel. Až téměř do konce minulého roku.
Před jeho koncem Diamo na ministerstvo životního prostředí podalo žádost o stanovení nového průzkumného území. Jde o prostor, který by byl chráněn pro případnou budoucí těžbu. Jenže rozloha tohoto území je trojnásobná oproti dnešnímu stavu.
Státní podnik potřebuje souhlas ministerstva životního prostředí, aby mohl v lokalitě vypočítat množství zásob uranu. „Tento výpočet je ze zákona možný pouze v platném průzkumném území,“ uvedla společnost Diamo ve svém vyjádření.
Obce se tomuto kroku brání a podaly proti němu námitky. „Jde nám o to, aby ministerstvo stanovení průzkumného území nepovolilo. Přineslo by to omezení majitelům pozemků, spatřujeme v tom i jeden z kroků k faktickému otevření ložiska,“ řekl přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Výpočet zásoby uranu navýší uměle, tvrdí přibyslavský starosta
Majitelé dotčených pozemků by s nimi nemohli libovolně zacházet. Při případných stavbách by vždy museli žádat o další povolení navíc. Ne vždy by jim muselo být vyhověno. Podle Kamaráda navíc vytyčené území zachází až do zastavěných částí Brzkova a Dolní Jablonné. „Je nepřiměřeně rozsáhlé,“ konstatoval starosta.
Takovému zásahu se brání i samotný Brzkov. Podle jejího starosty Aleše Bořila by stanovení tak rozsáhlého území podstatně omezilo rozvoj obce.
Přibyslavský starosta Kamarád tvrdí, že žádost společnosti Diamo je účelová. Zásoby uranu by po případném souhlasu totiž zmapovala pouhým teoretickým výpočtem. Vycházela by z dat získaných reálným geologickým průzkumem v osmdesátých letech minulého století.
„Víme, že tehdejší průzkumy by z dnešního ekonomického pohledu nevycházely. Výpočet zásoby uměle navýší. Reálný geologický průzkum Diamo dělat nechce, protože by to pro něj bylo mnohem složitější. Muselo by si obstarat spoustu dalších povolení,“ pravil Kamarád.
Podle Diama je žádost podaná na ministerstvo v souladu s platnou surovinovou politikou. Stát má podle podniku aktivně dbát o ochranu ložisek nerostných surovin. „O případné těžbě tohoto ložiska nelze ve střednědobém časovém horizontu ani spekulovat, nicméně ji nelze ve vzdálené budoucnosti vyloučit,“ stojí v jeho prohlášení.
Na odmítavém postoji obcí vůči těžbě nic nezměnily ani volby
Ministerstvo životního prostředí už v minulosti podobnou žádost Diama odmítlo. Tehdy ale podnik žádal o rozšíření chráněného ložiska. Tentokrát to zkouší pouze jako rozšíření průzkumného území. „Je to jen technikálie, v konečném důsledku jde o totéž,“ namítá Kamarád.
Přibyslavský starosta zdůraznil, že ačkoliv od počátku boje o uranové naleziště proběhly komunální volby, na odmítavém postoji obcí se nic nemění. „Veškerá dřívější zamítavá usnesení zastupitelstev zůstávají v platnosti, ani jedno nebylo revokováno,“ pravil.
Poblíž Přibyslavi a Brzkova se uran v minulosti už těžil. Průzkumná těžba se odehrávala na konci 80. a na samém počátku 90. let minulého století. Poté byl důl zatopen a zalit betonem. Jedinou památkou na tu dobu dnes zůstala informační deska na místě uzavřené jámy.
Hlasy těžbu obnovit a rozšířit ji do katastrů Přibyslavi, Polné a Věžnice se ozývají v posledním desetiletí. Obce se takovým myšlenkám od počátku brání. Obavy mají ze zničení životního prostředí, znečištění podzemních i povrchových vod, snížení cen nemovitostí i z nárůstu těžké dopravy na přibyslavské nádraží, kde by se ruda měla překládat na železnici. Přibyslav se obává i toho, co by obnovení těžby způsobilo po sociální stránce.