„Nádherné stromy zdejšího zámeckého parku a jejich obdivuhodná mohutnost a značné stáří byly pravděpodobně svědky prvního okouzlení mladého malíře přírodou. Takřka v žádném z jeho uměleckých ztvárnění krajiny nechybí strom ve své dominantní poloze,“ napsal autor Kosárkova uměleckého životopisu na webu Sophisticagallery.
Ještě relativně nedávno byla na památku zdejšího malířova narození 6. ledna 1830 k vidění v průčelí heráleckého zámku Kosárkova busta od havlíčkobrodského sochaře Karla Hyliše. Ta se nyní nachází na chodbě ve vestibulu herálecké školy.
„Povědomí o Adolfu Kosárkovi v Herálci určitě je, i když tady strávil jen nejútlejší dětství. Jeho rodiče byli zaměstnanci zámku. Žádný originál Kosárkova obrazu však obec Herálec nevlastní,“ řekl starosta Jiří Ulrich.
Na heráleckém zámku byl v roce 2011 po rekonstrukci otevřen pětihvězdičkový hotel Chateau Herálec. Hotelovou jídelnu, která je v jedné z nejstarších částí zámku, zdobí reprodukce Kosárkova obrazu Před bouří, jehož originál vlastní Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.
„Když jsme dělali interiéry zámku, rozhodli jsme se tam instalovat reprodukce starých mistrů. Kosárek byl jedním z nich. Kopie je věrná originálu i svými rozměry, je to relativně malý obraz,“ pověděla ředitelka hotelu Chateau Herálec Alexandra Kasperová.
Od dětství si přál být malířem, otec z něj ale chtěl mít úředníka
Adolf Kosárek je odborníky pokládán za zakladatele novodobé české krajinomalby. Jeho obrazy vycházely z romantismu a postupně se přibližovaly k realismu. Jeho krajiny zpravidla nezobrazují skutečnost, ale ideál krajiny: kompozicí složenou z různých typických motivů.
Pokud to tedy není přímo v názvu obrazu jednoznačně uvedeno, nelze s jistotou určit, jaká krajina byla autorovi vzorem. Názvy obrazů odkazují na Pardubicko, Kokořínsko či alpská údolí.
Geniální krajináři spjatí se severní VysočinouKunsthistorici se někdy pozastavují nad zajímavou souhrou, kdy kořeny na Vysočině či na jejím severním pomezí měli hned tři klíčoví malíři krajiny, kteří byli i svými dobovými souputníky. Nejstarším z trojice byl Adolf Kosárek z Herálce. V roce 1832 se nedaleko od severovýchodního okraje Vysočiny v Litomyšli narodil Julius Mařák. Třetí slavný malíř spjatý s Vysočinou byl Antonín Chittussi, narozený roku 1847 v Ronově nad Doubravou u Čáslavi. Za zmínku stojí, že snad vůbec nejslavnější český krajinářský obraz U nás v Kameničkách namaloval v roce 1904 Antonín Slavíček v krajině u Hlinska, tedy v oblasti, která tak či onak ovlivnila i tři výše zmíněné malíře. |
O autorovu asi nejslavnějším obraze Zimní noc se předpokládá, že jeho vzorem mohla být krajina Českomoravské vrchoviny, kde malíř strávil dětství. V Herálci nicméně prožil Kosárek jen nejranější vstup do života. Jeho otec byl důchodní úředník rodiny herálecké hraběnky Terezie Trauttmansdorff.
Už ve věku Adolfových tří let se rodina stěhovala do Chlumku u Vlkanče na panství Golčův Jeníkov, kde otec měl nové místo. Ve Vlkanči chodil Adolf do školy. Oblast nynější Vysočiny pozdější slavný malíř opouští v roce 1840, kdy začíná navštěvovat školu v Kutné Hoře.
Od dětství si přál být malířem. Otec z něj ale chtěl mít úředníka, a tak jej poslal v roce 1844 na praxi na arcibiskupský statek v Dobřejovicích (dnes okres Praha-východ). Tam mladý Adolf pilně skicoval krajinu.
Na podzim roku 1850 konečně mohl nastoupit na pražskou akademii, kde patřil k nejnadanějším studentům. V roce 1855 se usadil v Praze na Malé Straně. Uměleckého vrcholu dosáhl rokem 1858. Už 30. října 1859 však na Malé Straně umírá na tuberkulózu.