Web reality.idnes.cz stavbu s přilehlou zahradou nabízí na prodej jako „rodinný dům“ za 2,8 milionu korun. „Tato mimořádná nemovitost představuje ideální spojení bohaté historie a současných možností bydlení,“ uvádí realitní kancelář na svém webu.
„Když začala být naše tamní kazatelská stanice (v synagoze – pozn. aut.) na zavření, tak jsme se obrátili s nabídkou na odkoupení na Federaci židovských obcí. Zájem neprojevila. Tak jsme nabídli nemovitost městu Kamenice, také ji nechtěli,“ vysvětlil farář jindřichohradecké ČCE Michal Kitta.
Nakonec se církev rozhodla dát budovu s pozemkem do realitky s tím, že původně uvažovanou cenu 2,5 milionu navýšila o 300 tisíc poté, co v budově před prodejem nechala udělat kanalizaci.
Realitka také zveřejňuje s nabídkou i vypracovaný a schválený projekt na přestavbu synagogy na rodinný dům. „Projekt byl udělaný citlivě, aby stavba ze tří stran při pohledu z ulice zůstala stejná jako doposud, pouze by se otevřela slunci do zahrady, kam lidé z ulice nevidí,“ popsal Kitta.
Město budovu nechce, kraj o koupi jedná
O případné koupi synagogy s majitelem jednal Kraj Vysočina a také loni v červnu založený spolek Kamenická synagoga, ale zatím bez výsledku. „Nemáme finanční limit, ani není nic rozhodnuto, s realitkou jednáme. Musíme dospět k nějakému konsensu,“ řekl krajský radní pro oblast kultury Miloš Hrůza.
Město Kamenice nad Lipou zatím o odkoupení neuvažuje. Otázkou diskuse by podle starosty Tomáše Tesaře byla pouze symbolická finanční spoluúčast. „I to by ale muselo rozhodnout městské zastupitelstvo, teď o tom nejednáme. Osobně bych to viděl případně na symbolickou účast, protože i budoucí provoz synagogy bude nákladný a my jako město už máme svých budov dost,“ řekl starosta Tesař.
Po pacovské chce spolek zachránit i synagogu v Kamenici, nejmladší v Česku |
V roce 2024 podal pacovský spolek Tikkun (byl původním iniciátorem záchrany synagogy) podnět na ministerstvo kultury, aby byla synagoga prohlášena za nemovitou kulturní památku. Ministerstvo zatím ve věci nerozhodlo. Návrh projednala regionální památkářská komise v Telči. Bývalou synagogu na prohlášení za památku doporučila.
Synagoga byla dokončena v roce 1938 a v srpnu téhož roku slavnostně otevřena. „Představuje poslední synagogu na území České republiky postavenou před druhou světovou válkou,“ podotkla Ilona Ampapová, mluvčí Národního památkového ústavu v Telči, který se stanoviskem k zapamátnění zabýval. Synagoga byla uzavřena po nástupu nacismu, kamenická židovská komunita zanikla s rokem 1940.
Za záchranu synagogy vznikla i petice
Po válce byla synagoga státem prodána Československé církvi evangelické. „Naše církev budovu řádně koupila v roce 1949, zadlužila se na spoustu let. Kameničtí si na to museli půjčovat, byli jsme řádnými vlastníky, budovu jsem rekonstruovali,“ pověděl farář Kitta.
„Mrzí mě, že v nikom dnes nevyvolává pocit ztráty, že v tom domě po 77 letech končí modlitebna, zatímco fakt, že jde o nemovitost, která byla postavena jako synagoga, ač zde fakticky synagoga nikdy nefungovala, vyvolává rozhořčení,“ řekl Kitta. Dodal, že v situaci odluky církve od státu limity při podobných transakcích v ČCE striktně určuje farní rada, případně i seniorátní výbor či synod.
Synagoga jako rodinný dům? Spolek chce v Kamenici raději muzeum, řeší odkup |
Synagoga má tradičně řešený interiér s oddělenou galerií a zvláštním vstupem pro ženy. „Stavba je bez výraznějších architektonických hodnot, ale vzhledem ke svému vzniku a minulosti představuje symbolický mezník v historii židovské komunity. Její hodnota spočívá spíše v rovině společenské, duchovní a symbolické,“ sdělila Ampapová.
V Kamenici nad Lipou vznikla na záchranu synagogy před přestavbou i petice. „Hrozící prodej budovy a její přestavbu na rodinný dům považujeme za nenahraditelnou ztrátu města,“ napsali iniciátoři v petici, kterou adresovali vedení kraje. Vyzývají, aby synagoga byla zachována jako kulturní památka. „Může se stát živým místem vzdělávání a centrem návštěv škol, obyvatel regionu a turistů,“ píše se v petici.
