„Bylo by úžasné, kdyby se štolu zpřístupnit podařilo. Bylo by to první přístupné hornické dílo v Jihlavě,“ pravil u štoly náměstek primátorky Martin Laštovička.
Jihlava byla ve 13. století v českém království vedle tehdejšího Německého Brodu jedním z prvních klíčových kutišť stříbra, než jejich roli převzala Kutná Hora.
„Zatímco Kutná Hora na dolování stříbra staví celý svůj turistický průmysl, my stále v Jihlavě nejsme schopni návštěvníky do toho podzemí dostat. A přitom právě z Jihlavy pocházelo bohatství, díky kterému král Přemysl Otakar tehdy dobyl skoro celou střední Evropu,“ vykládal Laštovička.
Jihlava sice má zpřístupněnou část podzemí pod historickým centrem, to však nesouvisí přímo s dolováním stříbra.
Štola sv. Jana Nepomuckého je dokladem závěrečné etapy jihlavského dolování stříbra, patří k nejmladším dolům a zřejmě proto se její viditelné ústí zachovalo dodnes. Štola byla otevřena kolem roku 1776.
„Byla jedinou štolou, při jejíž ražbě byl použit střelný prach,“ poznamenal správce jihlavského podzemí Jan Šustr, který se spolu s kolegou účastnil slavnostního žehnání štole v kostýmu středověkého havíře. Štola byla vyražena do délky 330 metrů. V roce 1780 byla opuštěna.
Ještě před několika lety byla štola volně přístupná. Již po pár metrech je však chodba zaplavena vodou. Nyní je ústí přístupové větrací šachty opatřeno bytelnou mříží. „Chtěli bychom obnovit a zpřístupnit alespoň 40 metrů štoly, které nejsou zavalené,“ řekl Laštovička.
Havíři doly zátkovali, aby se do nich nikdo nedostal
Jako přístup by mělo být odkryto zasypané původní ústí štoly, které je pod svahem dvacet metrů od větrací šachty. „Havíři opuštěné doly takto zátkovali, aby tam nikdo nemohl,“ poznamenal Laštovička.
Podle něj by mohlo zpřístupnění štoly trvat ještě tři nebo čtyři roky. „Velkým otazníkem je samozřejmě financování záměru, se kterým zahýbal koronavirus,“ dodal Laštovička.
Správci podzemí už nedávno obnovili vstup do jednoho z nejstarších stříbrných dolů poblíž osady Rounek u Rantířova. „Tam se ale přece jenom nemůžete dostat přímo do toho dolu, tak to není zase až tolik atraktivní. Touto slavností žehnání štoly bychom chtěli přispět k nápravě stavu, kdy památek na hornickou éru Jihlavy máme velmi málo,“ pověděl Laštovička.
Žehnání je symbolickým aktem na podporu záměru jejího zpřístupnění. „Žehnání a modlitba je prosbou o Boží ochranu, ale taky o to, aby ten žehnaný předmět byl využíván k dobrému účelu,“ vysvětlil kněz Husek.
Štole sv. Jana Nepomuckého řada Jihlavanů dodnes chybně říká Trpasličí sloj. Staré důlní dílo toho jména se však nachází tři kilometry severozápadně odtud.