Třebíčskou speciální školu čeká stěhování, kraj zvažuje stavbu nové budovy

  8:48
Stovka žáků navštěvuje speciální základní školu v třebíčské Cyrilometodějské ulici. Děti se specifickými vzdělávacími potřebami a širokou škálou postižení se však už tři desítky let učí v budově, která není bezbariérová. Kraj Vysočina plánuje budovu opustit. U nového zařízení chce navýšit kapacitu.

Třebíčská speciální základní škola sídlí v budově města, je v ní v pronájmu. Nejsou v ní však vyhovující podmínky. Zřizovatel, Kraj Vysočina, proto pro školu zvažuje stavbu zcela nové budovy v jiné části města. | foto: Speciální základní škola Třebíč

„Původně jsme byli s městem, od nějž si budovu pronajímáme, dohodnuti, že do objektu budeme investovat a dodělá se přístavba. Město poté mělo převzít zřizovatelské kompetence. Od tohoto záměru jsme ale nakonec ustoupili, dohoda nebyla komfortní ani pro jednu stranu. Stavíme se k názoru, že speciální vzdělávání a školství patří spíše do gesce krajské,“ nastínil hejtman Vítězslav Schrek. Svoji roli v tomto rozhodnutí podle něj hrál i fakt, že by kraj musel vkládat peníze do cizího majetku.

Jako nejschůdnější řešení se proto zřizovateli jeví vybudování nového působiště školy, a to ideálně na některém z krajských pozemků, aby nebylo nutné investovat i do parcely, ale jen do vzniku budovy.

„Začínáme řešit možnost výstavby zcela nového objektu v areálu naší Vyšší odborné školy a Střední školy veterinární, zemědělské a zdravotnické v Třebíči. V současné době se zpracovává studie a hledá se nejvhodnější varianta,“ informoval Jan Břížďala, krajský radní pro oblast školství.

Jelikož má ZŠ ještě odloučené pracoviště v budově bývalého internátu v Zahradníčkově ulici, výhodou by podle jeho slov bylo i sloučení těchto areálů do jedné budovy.

Mají tři varianty. Mimo jiné rozhodnou i peníze

„Nabízejí se tři základní možnosti. Areál střední školy je velmi rozsáhlý, takže by nový objekt mohl stát na pozemku zcela samostatně. Druhou variantou je výstavba v těsné blízkosti školy a poslední verzí je začlenění do stávajících prostor, samozřejmě s nutností stavebních úprav,“ vyjmenoval Břížďala s tím, že aktuálně se vyhodnocuje mimo jiné ekonomika staveb a rekonstrukčních prací.

„Důležitá otázka jsou i finanční možnosti vázané na dotační příležitosti,“ zdůraznil radní. Záleží, zda bude možné čerpat dotace na novostavbu.

Případně může kraj objekt zbudovat v energeticky nenáročné variantě a pokusit se získat příspěvek například na zateplení nemovitosti. „V případě novostavby se bavíme o nákladech kolem 100 až 110 milionů korun,“ vyčíslil Břížďala.

Milan Šelle, ředitel speciální ZŠ v Cyrilometodějské ulici, plány kraje vítá. Stávající sídlo školy má podle něj řadu slabin. „Je to členitá budova, jež současným trendům vzdělávání dětí s mentálním a kombinovaným tělesným postižením nevyhovuje. Není bezbariérová, takže musíme používat schodolez,“ popsal ředitel s tím, že bez bariér není ani detašované pracoviště v Zahradníčkově ulici.

Vhodně bude i doplnění o praktické studium

Objekt přímo na míru dětem, pro něž je určen, by měl podle něj ideálně disponovat větším množstvím tříd. Žáci speciální školy bývají totiž rozčleněni do skupin třeba jen po pěti až šesti dětech, aby bylo možné s nimi individuálně pracovat; mnohé jsou navíc doprovázeny ještě svými asistenty. „Když je více prostoru, je to vždycky lepší,“ míní ředitel.

Jako dobré řešení vnímá Milan Šelle i zvažovanou možnost, že by byla ZŠ nově doplněna i o navazující jednoleté až dvouleté praktické studium.

„Podobné školy máme nyní pro Třebíč nejblíže ve Velkém Meziříčí a Moravských Budějovicích. Další se nachází v Jihlavě, kde je však zřizovatelem město,“ nastínil Břížďala s tím, že poptávka, a tedy i naplněné kapacity jsou hlavně ve větších městech, kam rodiče dětí míří za prací.

„Školu i s navazujícím studiem považuji za nejvhodnější model. Jednak kvůli profilaci pedagogických pracovníků, kteří tam působí. Ale také stálost prostředí je pro děti velmi důležitá - po ukončení základní školy si nemusí zvykat na nové podmínky,“ uvedl Břížďala. Na praktickou školu ale mohou podle něj samozřejmě nastoupit i žáci vycházející z jiných, takzvaně běžných základních škol.

Třebíč pro budovu najde nové využití

Z toho, že by v případě budoucího přesunu speciální ZŠ objekt v Cyrilometodějské ulici zůstal bezprizorní, třebíčská radnice obavy nemá. „Určitě se dá využít ke školským účelům nebo pro neziskový sektor. Zájemců o volné budovy máme spoustu, takže s tímto si město určitě poradí,“ míní starosta Třebíče Pavel Pacal.

Na Vysočině funguje celkem šestnáct mateřských, základních a navazujících praktických škol určených pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. U většiny z nich je zřizovatelem Kraj Vysočina.