Šampionka Sylva se ráda ukazuje, ale nelíbí se jí, když na ni někdo sahá

  12:04
Přehlídkou potomků legendární šampionky Berty a stylovým přípitkem mlékem začala národní výstava Den českého strakatého skotu v Radešínské Svratce na Žďársku. Po covidové pauze se uskutečnila poprvé od roku 2018.

Pro tuzemské chovatele českého strakatého skotu je výstava prestižní záležitost, při níž se vyhlašuje titul mladší a starší šampionky tohoto národního plemene. V různých věkových kategoriích se v kruhu předvedlo kolem 80 dojnic.

„To je jedna z největších účastí chovatelů zde v Radešínské Svratce, přijeli se špičkovými zvířaty,“ řekl při zahájení Pavel Král, ředitel pořádajícího Svazu chovatelů českého strakatého skotu.

Titul mladší šampionky putuje do Liboměřic na Chrudimsko, získala jej dojnice Sylva, která patří do kategorie krav na druhé laktaci.

„Nejraději má ty lidi, kteří ji vodí. Ráda se ukazuje, ale zase na druhou stranu nemusí lidi okolo. Nelíbí se jí, když na ni sahá někdo cizí,“ popisoval její vodič Jaromír Krčmář, který v Agro Liboměřice dělá zootechnika.

Závěrečné focení v „ateliéru“ s balíky slámy si Sylva očividně neužívala a pořád se ošívala. „Jakou dostane šampionka odměnu? Pořádné podrbání a klid, v kravíně v Nových Lhoticích na ni bude čekat podestlaná postýlka,“ dodal Krčmář.

Titul pro starší šampionku zůstal na Vysočině, získala jej Bagheera z Výrobně-obchodního družstva se sídlem v Kámeni na Pelhřimovsku.

„Zároveň jsme získali putovní pohár inženýra Romana Šustáčka po podnik, který je na výstavě v součtu bodů nejúspěšnější,“ připomněl Marian Bílý, místopředseda představenstva VOD Kámen a zároveň předseda svazu. Farmáři z Pelhřimovska tak opakovaně potvrzují pozici nejúspěšnějšího chovatele českého strakatého skotu v Česku.

Na přehlídkách hodnotí rozhodčí tělesný rámec, osvalení, nohy, vemeno. Chovatelé v předstihu svoje nejlepší kusy zvykají na ohlávku a dostávají speciální péči, ke slovu přicházejí i nejrůznější kartáče, ale třeba i lak, aby pěkně vypadala oháňka.

I když je početní stav skotu v Česku mnohem nižší než v devadesátých letech, díky šlechtění výrazně vzrostla užitkovost tohoto kombinovaného plemene. „U červeného skotu je dvakrát vyšší, ze 4 500 litrů mléka za rok jsme se dostali téměř na devět tisíc,“ zdůraznil Jaroslav Michal z firmy Proagro.

Autor: