Vysočina už nechce podporovat vyšší odborné školy, zájem o ně prudce klesá

  14:42
Vedení Kraje Vysočina chce v budoucnu preferovat pouze zachování vyšších odborných škol se zdravotnickým zaměřením. O obory s jinou specializací totiž není podle krajského radního pro školství Jana Břížďaly (Piráti) mezi studenty zájem.

„Stává se, že v nezdravotnických oborech končí ve třetím ročníku vyšší odborné školy (VOŠ) třeba jenom pět studentů. A to i přes to, že jich v prvním ročníku nastupovalo dvacet pět. Žáci často berou VOŠ jako překlenovací dobu, než se dostanou na nějakou vysokou školu. Pro studenty jsou totiž lákavější bakalářské obory na vysokých školách,“ vysvětluje Břížďala.

Vyšší odborné školy přestaly být podle radního pro studenty atraktivní právě od chvíle, kdy se zavedly bakalářské studijní obory.

„Za kratší časový úsek totiž dosáhnou vyššího stupně vzdělání. Navíc bakalářské obory jdou studovat dálkově a zvládají to tak i lidé při práci,“ připomíná s tím, že některé vyšší odborné školy na Vysočině letos první ročníky zřejmě neotevřou.

Problém naplnit první ročník mají třeba na vyšší odborné škole v Bystřici nad Pernštejnem, kde nabízejí obor agroturistika.

„Je to špatné. Aktuálně se nám do prvního ročníku hlásí tři žáci. Ještě budeme čekat na případné přihlášky, ale zřejmě první ročník neotevřeme,“ poznamenal ředitel školy Miroslav Novák s tím, že podobné zkušenosti mají i jeho kolegové na jiných školách. „Kromě zdravotnických oborů je problém všude,“ dodal.

Podle Nováka je to trend posledních čtyř let. Vyšší odborná škola začala v Bystřici nad Pernštejnem fungovat při Střední odborné škole zemědělsko-technické od roku 1996, obor agroturistika tehdy nabízela jako jediná v České republice.

Zpočátku obrovský zájem, dnes mizivý

„Když jsme s oborem začínali, byl zájem obrovský. Otevírali jsme dvě třídy po čtyřiceti žácích. Měli jsme studenty z Plzně a vlastně z celé republiky. Pak jsme určitý čas mívali naplněnou jednu třídu a výrazný pokles zájmu pozorujeme v posledních čtyřech letech. Momentálně máme jenom jednu třídu ve třetím ročníku. Poslední dva roky jsme neotevírali a zřejmě neotevřeme ani od září,“ poznamenal Novák.

Akreditace platí bystřické VOŠ na tento obor do příštího roku. „Jestli nebude zájem, zřejmě o akreditaci žádat nebudeme. Napadlo nás ještě zkusit zažádat o jiný obor, ale vše si ještě budeme ověřovat,“ dodal ředitel školy v Bystřici.

Situaci zemědělským oborům na VOŠ může zkomplikovat i to, že se Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) chce ucházet o akreditaci nového profesně orientovaného studijního bakalářského programu - Aplikované zemědělství.

„V současné chvíli analyzujeme potřeby firem a podniků na Vysočině, které jsou napojené na zemědělství. Jednáme o podobě připravovaného programu tak, aby odpovídal aktuálním trendům a potřebám trhu. Hotový spis bychom na Národní akreditační úřad rádi podali na přelomu roku,“ potvrdila mluvčí VŠPJ Vendula Marešová.

Školu dokončí přibližně polovina studentů

Nižší zájem o studium pozorují také na vyšší odborné škole v Ledči nad Sázavou. Nabízejí tu prezenční i kombinovanou formu studia oboru Ekonomika a management podniku. I zde se již v minulosti přihodilo, že první ročník neotevřeli. Loni se ale přihlásilo ke studiu třicet studentů. To však neznamená, že všichni úspěšně odejdou ze třetího ročníku s titulem DiS.

„Část studentů během studia skončí. Může to být až padesát procent. Buď si studium rozmyslí a dají přednost výdělku před vzděláním, anebo jsou i ti, kteří studium zkrátka nezvládnou. Jaký bude letos zájem, ještě nevíme. Přihlášky se v prvním kole podávají až do 31. května,“ řekla ředitelka školy Ivana Vitisková s tím, že podle průzkumu, který si škola dělala u zaměstnavatelů, zájem o jejich absolventy trvá.

Jihlavská zdravotní škola je v pilotním projektu

O případné studenty by nemusely mít nouzi vyšší odborné školy zdravotnického zaměření. Na profesi všeobecná zdravotní sestra je totiž nutné absolvovat tříleté vysokoškolské či vyšší odborné studium. Pak mají tito zdravotníci větší uplatnění, kompetence a také lepší mzdu.

Ale i zde je to v případě zájmu různé. Například ve Žďáře nad Sázavou problém s otevřením ročníku na zdravotnické VOŠ dosud neměli. „Otevřeli jsme zatím každý rok. Loni byl zájem poměrně velký. Uvidíme, jak to bude letos,“ uvedla ředitelka Marie Vystrčilová.

Ale v Jihlavě, kde je vedle vyšší odborné školy zdravotnické zároveň i vysoká škola polytechnická, která nabízí hned několik bakalářských oborů s tímto zaměřením, je situace jiná. „Přijímací řízení zatím běží, ale obávám se, že ani v denní, ani v kombinované formě nebudeme schopni na vyšší odborné škole otevřít akceptovatelnou skupinu,“ obává se Libor Fasora, ředitel Střední zdravotnické a Vyšší odborné školy zdravotnické Jihlava.

S nadějí proto vyhlíží pilotní ověřovací projekt ministerstva školství, do kterého byla jihlavská zdravotnická škola zařazena. Tato novinka má zkratku HMN a ministerstvo školství v ní zkouší stupňovité propojení zdravotnických oborů a zkrácení studia.

„H znamená učební obor ošetřovatel, M je maturitní obor praktická sestra a N je všeobecná diplomovaná sestra v rámci vyššího odborného vzdělání,“ upřesnil Fasora.

V praxi to bude znamenat, že si student bude moci v rámci maturitního oboru praktická sestra udělat ve třetím ročníku výuční list ošetřovatel. Pokud zájem o výuční list nebude mít, i tak může pokračovat dál k maturitě. Po složení maturitní zkoušky pak student může pokračovat ve zkráceném dvouletém studiu na vyšší odborné škole v oboru diplomovaná všeobecná sestra.

Do pilotního projektu se v rámci republiky zapojilo sedmnáct škol. Ta jihlavská je jediná z Vysočiny. „Naše škola už od září pojede v tomto pilotním ověřovacím režimu,“ řekl ředitel školy.

Podle Fasory bude mít tento model pro studenty několik výhod. „Pokud by student, který měl dobré výsledky v odborné - profilové části maturitní zkoušky, nezvládl společnou část maturity v podobě didaktických testů, mohl by i přesto pokračovat na vyšší odborné škole. Měl by pak celý rok na to, aby si tento didaktický test doplnil,“ dodal Libor Fasora.