Pluh nebo přívrat? Ne. Hravá výuka lyžování na Šacberku baví nejen děti

  16:28
Až se vydáte na jihlavskou sjezdovku Šacberk a uvidíte na svahu lyžaře, kteří jedou pozadu a vykřikují: „Pizza, pizza, špagety, špagety,“ vězte, že to nejsou žádní prodavači. Jde o instruktory lyžařské školy Zajda, kteří zde tímto ne zrovna obvyklým způsobem učí děti jezdit ze svahu.

„Snažíme se, aby lyžování děti hlavně bavilo, aby k nám chodily rády. A ta slova? Potřebujeme, aby i ti nejmenší porozuměli tomu, co po nich chceme. Proto používáme místo odborných termínů jako pluh či oboustranný přívrat slova a přirovnání, která snáze pochopí,“ vysvětluje lyžařská instruktorka Vendula Badalíková.

„Takže, když jim řekneme, aby si postavili lyže jako střechu, kousek pizzy nebo naopak vedle sebe jako špagety či koleje, vědí hned, co mají udělat,“ dodává.

Používají při výuce i různé pomůcky, takže si házejí kostkou, jezdí s obručí nebo projíždějí slalomovými tyčkami ve tvaru zvířat. „Občas se toho chytnou i dospělí, kteří k nám chodí na hodiny, a raději používají tyto termíny nebo kroutí volantem stejně jako děti,“ usmívá se sympatická tmavovláska.

Instruktory si do Zajdy pečlivě vybírají. „Převážná část je ze sportovních škol. Jsou to pedagogové, studenti, učí tady i ženy na mateřské dovolené. Máme i hodně instruktorů, kteří se tomu věnují po práci ve volném čase,“ vypráví žena s tím, že každý z nich má speciální osvědčení pro práci lyžařského či snowboardového instruktora.

Rodiče děti ve školce jen oblečou a víc se nemusí starat

Největší zájem je nyní o měsíční kurz lyžování pro mateřské a základní školy. Převažují ale ty mateřské.

„Plné máme všechny termíny v dopoledním i odpoledním čase. Kurz je určený pro děti od čtyř let. To je ideální věk na to, začít lyžovat. Děti mají v ceně dopravu, svačinu, každý týden výuku po dvou hodinách, skipas, instruktory i půjčení vybavení. Rodiče je ve školce jenom oblečou a pak už se nemusí o nic starat,“ líčí instruktorka Vendula Badalíková.

Veškerá výuka probíhá na kamarádské bázi. „Chodím lyžovat s mamkou i taťkou, ale s trenérem mě to učení baví víc. Umí mi to lépe vysvětlit,“ říká šestiletý Filip z jihlavské mateřské školy v Riegrově ulici a chlubí se, že se dnes naučil obloučky a poprvé také jel na malém vleku. „Nespadl jsem,“ pyšní se.

„Dobrá práce, kámo,“ chválí instruktor dalšího předškoláka a plácnou si po úspěšně zvládnutém výkonu.

I přes kamarádský přístup cítí děti autoritu instruktorů. „Máme zkušenost, že i naši instruktoři, kteří mají děti, je dávají učit k jiným trenérům. Funguje to mnohem lépe, než kdyby je učili sami. Dětem trvá déle, než zjistí, co si k nim mohou dovolit, a autorita je tam větší. I rodičům, kteří se na své děti z kurzu přijedou podívat, raději říkáme, aby si šli mezitím sednout třeba do baru na kávu. Zvláště nejmenší děti přítomnost rodičů rozptyluje,“ říká.

Někteří předškoláci už po pár hodinách zvládnou sjet dokonce velkou sjezdovku. „U každého je to individuální. Záleží na věku a schopnostech dítěte. Důležité je i to, zda děti sportují. Pokud třeba jezdí dobře na bruslích, tak i lyžování je pro ně snazší,“ vysvětluje.

Instruktoři už potřebovali ruštinu, italštinu nebo španělštinu

Škola však učí lyžovat nejenom děti, ale i dospělé v individuálních či skupinových hodinách. „Naučíme lyžovat opravdu každého, nebo se z nich přinejmenším snažíme dostat to nejlepší. Chodí k nám dospělí, kteří nikdy nelyžovali. I ti, kteří na lyžích nestáli dvacet let a potřebují znovu získat jistotu. Často jsou to i rodiče dětí, které navštěvují kurz a chtějí začít se svými ratolestmi lyžovat,“ připomíná.

Na jihlavské sjezdovce nejsou výjimkou ani cizinci. Instruktoři jsou proto i velmi dobře jazykově vybaveni. „Nejčastější je výuka v angličtině. V posledních třech letech přibývá zase ruština. Ale už jsme vyučovali i v italštině a španělštině,“ vypráví instruktorka s tím, že každým rokem cizinců přibývá.

„Kolikrát přijdou bez lyžařského oblečení, bez vybavení. Zaplatí si instruktora, půjčí si lyžařské vybavení a jdou si to zkusit třeba jenom v džínách,“ usmívá se.

Okruh klientů je opravdu široký. Kromě jihlavských jsou zde pravidelnými hosty lyžaři z Brna či Znojma. „Býváme pro ně nejbližší lyžařský areál. A pokud jedou z Brna po dálnici, jsou zde za 45 minut. Zvláště o jarních prázdninách Brna a Znojma tu bývá plno,“ dodává Vendula Badalíková.