První rychlovlak z Prahy do Brna vyjede za 11 let, slibují železničáři

  11:58
Zahájení stavby v roce 2028 a zprovoznění v roce 2032. Takové termíny slibují manažeři a inženýři Správy železnic v souvislosti s budováním vysokorychlostní trati z Prahy do Brna přes Vysočinu. S touto informací špičky jejich pracovního týmu předstoupily před krajské zastupitele.

ilustrační snímek | foto: Jan Sůra, iDNES.cz

Spanilá jízda expertů, kteří vysokorychlostní trať (VRT) připravují, dorazila na krajské zastupitelstvo. Volené zástupce informovali o postupu příprav. Termíny budování a zprovoznění této připravované části nové superrychlé železnice potvrdil ředitel odboru přípravy VRT ve státní organizaci Správa železnic Martin Švěhlík.

Studii proveditelnosti s navrženou variantou VRT s terminálem v Jihlavě - Pávově a uzly ve Světlé nad Sázavou a Velké Bíteši a vymezeným uceleným koridorem o šířce 200 metrů předloží ke schválení centrální komisi ministerstva dopravy Správa železnic podle Švehlíka letos v létě.

„Poté bude záležet na Kraji Vysočina, jak pořídí změnu zásad územního rozvoje. Pak přikročíme k územnímu řízení. Nyní připravujeme dokumentaci pro územní rozhodnutí pro úsek VRT Polabí. Pro části týkající se Vysočiny by měly být zahájeny soutěže na zpracovatele této dokumentace ke konci tohoto roku,“ řekl Švehlík.

S obcemi podle jeho slov začíná jednat Správa železnic o jejich požadavcích a připomínkách obecně vždy asi dva roky před zahájením územního řízení. „Jednání s obcemi se vedle nás vždy účastní i zástupci kraje,“ podotkl Švehlík.

Kterých konkrétních pozemků se stavba dotkne, to však obcím prozradí až podrobnější dokumentace pro územní rozhodnutí, stejně jako řešení protivibračních a protihlukových opatření či dopad na vodní toky.

Z Prahy do Brna za necelou hodinu

Podle převládající varianty by měla mít VRT na Vysočině terminál v Jihlavě-Pávově s napojením na silniční síť a s kapacitním parkovištěm.

Ve Světlé nad Sázavou a ve Velké Bíteši by vlak mohl VRT opustit a po stávajících tratích dopravně obsloužit Havlíčkův Brod, okolí Bíteše a při sjezdu u Jihlavy zase Jindřichův Hradec či Třebíč. U Jihlavy cestující budou moci využít k přestupům křížení se stávající tratí mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem.

Základní představu o současných vizích superželeznice skýtá nejnovější mapka Správy železniční dopravní cesty.

Zatímco při jízdě po železničním úseku VRT bude vlak moci dosahovat rychlosti až 320 kilometrů v hodině, po sjezdu na stávající tratě bude muset rychlost výrazně snížit a přizpůsobit se jejich technickým vlastnostem.

„Po zprovoznění celého tohoto ramena vysokorychlostní trati Praha - Brno se jízda expresních vlaků mezi těmito městy bez zastávky zkrátí na 55 minut, jízda Jihlava - Praha či Jihlava - Brno na 40 až 50 minut,“ podotkl manažer zmíněného úseku VRT Marek Pinkava.

Budování úseku začne stavbou zkapacitnění východního výjezdu z Prahy od roku 2025. Úsek VRT střední Čechy by se měl budovat v letech 2027 až 2031.

Zatímco předchozí hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD) byl ve vyjádřeních směrem k VRT poměrně zdrženlivý, stávající hejtman Vítězslav Schrek (ODS) řekl, že projekt jednoznačně podporuje.

S Jihlavou počáteční plány nepočítaly

„Vnímám VRT jako něco, co za předpokladu preferované varianty s terminálem v Jihlavě bude mít pro Vysočinu velký socioekonomický přínos. Jsem optimista, věřím, že tento projekt dopadne dobře. Za vedení kraje deklaruji, že uděláme maximum, aby byl tento záměr realizován,“ řekl Schrek.

Podle Švehlíka se evropsky významný dopravní projekt VRT, která by protínala také Vysočinu, v tuzemsku teoreticky připravuje už téměř třicet let. V prvních variantách se však počítalo prakticky jenom s tím, že by tento vlak v tuzemsku stavěl pouze v Praze. Jihlavu by míjel velkým obloukem.

„Tento přístup k VRT se ale za ty roky velmi podstatně změnil,“ podotkl Švehlík. Podle současných kalkulací plánovačů superrychlé železnice by jihlavským terminálem VRT mělo projíždět denně až 60 tisíc cestujících.

Samotná příprava VRT si podle Pinkavy vyžádá až jednu miliardu korun. „Trasa Praha - Brno je ve studii proveditelnosti spočítána na asi 200 miliard korun s určitou rezervou. Průměrná cena VRT je 700 milionů korun na jeden kilometr. Nyní zjišťujeme možnosti zapojení i privátních zdrojů financování, abychom měli více možností,“ uzavřel Pinkava.